X.

 Jak natážené nohy, působí dálka lampionů zamračených metliček

 přes rokle jak hnízdo trumpeta z orchestru naráz vypadla

 zády k tomu průvodu Šalamounův král se rozezní

 někdo vypálí prakem a jazz se Golgotou neslyší

 Olejové tváře rozmazaných apoštolů se v moskyty u večeře mění

 vědma pohazujíc lebkou s násilnými sklony, odpočítává datlové mléko na rám kostela

 slunečnice omlazují jizvy na trnech Van Goghova ucha...ale nescházejí se, jenom na límci inkvizice

 na pološíleném plátně jak leguán barví se noc a přítomným podrážejí boty na stíny ševců víry