289 456

ráno sedím na rohu postele a zapaluji si
dostanu od tebe hrneček jako popelník
ale pohled
pohled mi nepatří

pošesté sis mne odvedla domů
podruhé mě pustila dovnitř
a poprvé mi usla v podpaždí.
šest let se známe, šest let se na mě díváš
a já se šest let dívám na tebe
za tu dobu
se nám povedlo dvakrát spolu spát
(v obou případech si byla opilá a
dotýkala ses mě jenom fyzicky)
nikdy spolu nesnídat
a nikdy nezajít na kafe

je na tom něco zásadně špatně
ale
lhal bych kdybych tvrdil že to nechápu
miluješ jednoho chlapce
chodíš s druhým
otevřít se třetímu musí být těžké

asi nikdo nemá duši
na fotobuňku

jsi prostě jenom ztracená holka
vás
vás je taky mnoho
tvoje číslo je
289 456
a nemáš ráda večerníčky

piješ instantní kávu a jsi přesvědčená
že french press je nějaká sexuální zvrhlost

(když je tma
a ty se ke mě tiskneš
dal bych celej svět za to vědět
jestli si za tou vší tmou představuješ opravdu mě)

ahoj 289 456
jsem chlapec který by ti rád rozuměl
chlapec
kterým se už nepřidělují čísla

jediné číslo
co jsem kdy dostal
bylo od tebe
a bylo šestnáct.