v zrušení prezidenta; první pravá divergence; aromantická neo dolatelna

jen zprvu jsem si bloumal

sny s prvočísly na druhou

a střetí mocninou žil na dluhy zvědavě

než se mi můj duch -doby duch- víc rozbouřil

nehmotně hloupou zásluhou

hlasem jsem na plech viděl-skejs nul kdesi ve zdymadlech

na řece Vltavě

viděl jsem totiž zrovna včera

z pomníků sesypaná jména

prošla se po nich mladých -zla synů- nedůvěra

jak tichý holocaust –jak nesrdcová sedma- konečně vyřešená změna

atak se slovy protloukám

dělám jim -div né- otroka

létají mi sem střemhlav do hlavy

myslí si že mne svým --téměř bez významem-- na jednou zcela otráví

to se mi slova pletete

toužím ach toužím  tuze repete

a takhle nikdy neskončím sám

na rynku v žádné Přelouči

a jenom teď už doufám lehce

když trh se vírou strhne a stále více strží

ten s rukou -viditelných ne- se mnohem více zdrží         pří ukohoutků

to nemůžeš to nesmíš to zřejmě ani nechceš

už adaptuj se hňupe a postav se sem na tuhle vyhrazenou  fotku

sám Drakón nám podpisuje náš definitní nad nad hyperzákon

raději korzo než Rotrekl

raději Vrchlický než skácel

raději moc než málo

ne jako těm co se jim chce a věří že chce se jim

touhami přeplakat oceán

to není výkon hodných                                ale zlobivých

ať už jsi kdo jsi

přijeď mi -prosím- načechrat  a pohladit bděním prostydlý polštář

a polož pod něj tuhle neupřímnou báseň

ať  zapomenuta jak my všichni

v letmém nastavení --- úchvatná psychomontáž                             snad proti smyslu neudá se