Vzácný

Jsi pro mne tak vzácný jako na bříze právě uzrálé jablko, v létě čerstvě napadaný sníh, v neštěstí znějící tichý smích, na poušti malé kapky rosy, jako děcko tiše broukajíc si melodii známě smutnou, kterou záhy přísně utnou výkřiky plné bolesti, odtud, kde není radosti. Vzácný jako pro matku její dítě, jako pro rybáře plné sítě, plné ryb se zlatou šupinou, jako chvíle, kdy bouře pominou nad domy se zchátralou střechou, jako slova mající být útěchou pro člověka poznamenaného bolem, který věří, že stane se sokolem a vznese se k nebi modrému, vytouženému, vzácnému. Vzácný jako protěž na kraji skály, jako krásné sny, co se mi zdály, jako voda mezi prsty mi stále unikáš, jsi snad jen představou,jen se mi zdáš? Zdáš jako hvězdy na nebi denním, jen pro tebe den po dni se měním, náhle jako hvězdná noc v jasný den, jsi vzácný jako v denním světle milý sen, jako sluneční paprsek ve tmě, jsem v tobě, ty ve mně.

---