Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDynamit
13. 03. 2011
1
1
1889
Autor
bod87
Někdy se zdává
Převlečen za kouli,
se špičatým výběžkem,
uprostřed náměstí,
bez žádných náplastí,
se zvukem okolo projíždějících koní.
Hodiny,
tik,
tik,
hvězdné údery.
Postavy z kouřové hory,
kvapně,
dolů, dolů,
do ohnivých stok,
a zpět.
Cesta bez cíle.
Legendární,
kapky krve stříkaly,
stěrače iluze vrzaly.
UuUuUuUu!
Smíchem,
řidičem,
dolů, dolů.
Hlavně rychle.
Pěkná silueta deja vu v prostoru,
mihla se a hned.. odjela..
Jejich hroty,
fuj,
smrděly i rozbité,
fuj,
na tisíc a jeden kousek,
v posteli probělené měsícem,
oparu šedě.