Šílenství v klubu Parník

Jsem v dobré náladě ze sobotního dne.
Zašel jsem do klubu Parník, bylo to naprosto úžasné.. no si to představ: pianista - slovák, ten řádil jako divej, s ohryzkem v krku a tajemným úsměvem při sólových kusech, saxofonista - američan z Bostonu, kterej dovede krásně uhýbat saxofónem a tóny si mě dokonale omotal kolem trouby sága, bubenik - to byl polák, kterej ze sebe vytloukl naprosto všechno a dostal mě na klepání po okraji bubnu, uuahuuů, a basista byl mladej Čech, kterej když se rozbrnil, tak se mu z toho velikého kontrabasu vyklubala krásná tanečnice.. a já se ztrácel mezi klapkama nástrojů a protahoval strunami a uhýbal paličkám bubeníka a schovával se před nima pod činely, jihiiii, a víno mi také chutnalo a pak už jen zbývalo projít pár krásných barů.. no domů jsem se dostal ranním vlakem a na spánek před nedělní šichtou nezbylo než něco přes hodinku, ale byl jsem v tak dokonalé pohodě, jako nikdy, ještě teď vidím, jak saxofonista přivíral oči až měl docela malou škvírku na místě očí a saxofon šel akorát tak vysoko, aby mi to rozkmitalo míchu jako strunu a já se celý rozpouštěl v té jejich a mé hudbě tak, jako se teď rozpouští lžička cukru v kávě  Ebony….