Sen taneční noci

Jaké je to milovat, ptám se sám sebe.

Jaké je to milovat vše okolo tebe?

Večer ulehám za svitu měsíce,

myšlenek tisíce.

Přál bych si poskládat z nich sen,

jeden nekonečný příběh z včerejší noci,

příběh mužů v oblecích a půvabných žen,

lidských kulis hýbajících se bez pomoci.

Oblek cítím na svém těle,

závan kouře kolem sebe.

Všichni kolem baví se skvěle

a potom spatřím v dáli tebe.

Vše co jsem si tehdy přál,

vyjít schody a popojít dál,

dotknout se tvých dlaní

a jít tančit na vyzvání.

Světla utichly, hudba začala hrát.

Tváří v tvář  stojíme tam sami.

Do teď přál bych si tam s tebou stát

v tom sále pod hvězdami.

Každý tvůj dotek a každý vlas,

na jednom těle milion krás.

Tolik mi schází tvé krásné oči,

tvé rty, když s mými se loučí.

Brzy bude konec, konec všech těch vzpomínek,

ráno skončí vše a děkuji i za to málo.

Včera tam plápolal jediný plamínek,

pro který přijít za to mi stálo.