Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez názvu č.18
31. 03. 2011
0
0
518
Autor
Renek
Nad polem voněla cukrová třtina,
pláč tisíců okovů, strach a dřina.
Vykrojený reflektor měsíce,
zazářil mdlým světlém děsíc,
každou dušičku na zemi.
Blaze mi tu rozhodně není dítě,
čekám až bělásci rozhodí sítě.
K čemu je starý, nemohoucí otrok,
plivou mu do tváře, on čeká pokrok,
a místo něj, o krok zpátky.
Zátky z lahví života jsou ztraceny,
tak prchá ven, zbídačen pracemi.
Z hlavy si vyžene melodii,
se slovy když dýchám, ještě žiji.