Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez názvu č.32
31. 03. 2011
0
0
555
Autor
Renek
Zrada, vzpomínky na smrt odsouzeného básníka. Přechod z nejvyšší společenské vrstvy až na absolutní dno.
Pole rodí klasy dívek,
nejsem Seifert ani Wiewegh.
Prosté verše vsáklé smolou,
zalomená křídla holou-
-běte na smrt čekajícího.
Těžko hledět na dno studny,
v dálce slyšet polní bubny.
Vidíš mě skrz diamanty,
ladný, chladný pohyb manty.
A smích stovek tyranů.
Nestačím ti poděkovat,
okovy se musí zkovat.
Komupak to zvoní hrana?
Není záchranného lana.
Uhel noci, dokreslil ten čin.