poslední naděje

mávají ti barevnými kapesníky

nová země
nový život

ty štiko černá

předivo modravých vlákének tvých očí
jest dokonalou stavbou
litiny věže
té která je srdcem velkého města

nezapomínám
když stříhám špačky

nezapomínám
když si vážu kravatu pro práci
která nepatří básníkovi

nezapomínám

exstují různe čtvti
idustriální hlomoz
skleněný úspěch
svítivá očka domovů

toulám se jimi po večerech

tak nekonečně střízlivý
že už ani necítím
euforickou ladnost všehomírného
asfaltového polibku

z vysokých oken mrakodrapů
dopadají tlusté ůlomky skla
zatím jen na periférii mého těla

ani to nebolí

nemůže. bolet či cokoli co je stínem
když mé myšlenky kolují
kolem

tebe

nesmrtelní mágové
mají srdce ukryté kdesi ve džbánu
kdesi v řvavé poušti plné okru

v hnízdě neobratně spleteném z myrhy
ukrývá se to mé

buď krkavcovitou šelmou
buď tančící červenkou
buď nekonečně se množícím šípkem
či cesiem -110 s poloměrem smrti
vše blízkého

buď

martenskou podle vize
zašlápni uhlík
nebo rozfoukej jeho energii
pro vonný tabák
v chladivé lázni vany

vstup do města a poznač hodné znamením na čele
vstup do města a na nehodné vlož meč

buď soudkyní
buď vílou

BUĎ