Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seREVOLUCE
18. 04. 2011
1
4
496
Autor
Mesiah
Byl to název nočního klubu v Ječný v Praze. Chodil jsem tam za jednou prostitutkou, blondýnou, jmenovala se Katka. Byla rychlá a mrštná jako gepard. Ten den jsem s ní a s její kamarádkou, prostitutkou Martinou, seděli u pódia, pili a bavili se. Na pódiu u tyče tancovala hnědovlasá tanečnice Markéta.
„Mám dobrou zprávu,“ řekl jsem Katce.
„Jakou?“ zeptala se.
„Dali mi půjčku, sto tisíc.“
„Tak to je skvělý.“
„Mohli by jsme to mít na bydlení.“
„To by šlo.“
Napili jsme se.
„Mám vybraný ten zásnubní prstýnek.“
„Martino, Dan tady má ten prstýnek.“
„Nemám ho tady, jenom jsem ho vybral.“
„Tak to jo.“
Pohladil jsem jí a políbil. Chvíli jsme pili a pak jsme šli na pokoj.
Pokoj to byl tmavo zelený s vířivkou. Omyli jsme se navzájem ve vířivce a pak jsme se osušili. „Pojď do rohu,“ řekla Katka.
Postavila se před zrcadlo a já šel za ní. Lehce se nahnula a vystrčila zadek. Strčil jsem jí penis mezi nohy a ona si ho zasunula do číčy. Chytil jsem jí za zadek a přirážel. Bylo to skvělý. Pak jsme šli na postel. Klekla si na všechny čtyři a já jí to dělal zezadu. Po chvíli jsem jí přetočil na bok. Zvedl jsem jí nohu a strčil jí ho tam. Vášnivě jsme souložili. Pak jsem se převalil na ní. Střídavě jsem jí zvedal nohy a přirážel. Potom si sedla na mě a já jí to dělal zespodu. Pak jsem šel znovu na ní. Znovu jsem jí zvedal nohy a přirážel. Udělali jsme se. Zůstali jsme na sobě ležet a oddychovali.
„To bylo krásný,“ řekl jsem.
Katka přikývla. Osprchovali jsme se a navzájem osušili.
Dole jsme se posadili k pódiu, čekala tam na nás Martina. Objednal jsme pro všechny pití. S Markétou jsem chvíli tancoval u tyče. Holky tleskaly. Pak jsem si sedl zpátky. Napili jsme se a jen tak seděli.
„Dáš mi teda teď tvůj telefon?“ zeptal jsem se Katky.
„Teď?“ odpověděla mi.
„Jo, domluvili jsme se tak.“
„Přijď v úterý a já ti ho dám.“
„Myslel jsem, že mi ho dáš teď.“
„Přijď v úterý.“
„Dobře, v úterý mi dáš telefon a pak se pojedem podívat na ten prstýnek.“
„Dobře.“
V úterý jsem přišel do Revoluce. Za barem stál barman.
„Je tady Katka?“ zeptal jsem se ho.
„Odjely na tři týdny do Londýna,“ odpověděl mi.
„Cože, je tady Markéta?“
„Je na pódiu.“
Markéta tancovala u tyče.
„Kde jsou holky?“ zeptal jsem se jí.
„Jsou na Moravě u mámy, Katka je nemocná,“ odpověděla mi.
„Barman říkal, že jsou v Londýně.“
„To řekly jenom jemu, jsou u mámy.“
„Aha.“
„Neboj vrátěj se, mají mi zavolat.“
„Dobře.“
„Nech mi na baru číslo, pošlu ti smsku.“
„Díky.“
Barmanovi jsem nechal svoje číslo a rozhodl se čekat.
Markéta smsku neposlala. V pátek jsem se tam šel podívat. Markéta seděla na baru ve žluté kombinéze. Posadili jsme se k pódiu.
„Neposlala jsem ti smsku, protože mi nevolaly.“
Objednal jsem pití.
„Doufám, že se, co nejdřív ozvou.“
„To já taky.“
„Jak se máš?“
„Mám hodně práce.“
„Katka mi o tobě vyprávěla, prej pomáháš nemocnejm.“
„To je pravda, duševní onemocnění, fyzický nemoci.“
„Já od třinácti fetuju, teď jsem vysadila.“
„Viděla jsi Trainspotting?“
„Jo, ale tam berou heroin, já brala pernik.“
Markéta byla vdaná, měla manžela a tomu se její práce moc nelíbila. Nechtěl, aby s klienty chodila na pokoj. Ona ale stejně někdy na pokoj šla. Hlavně ale tancovala a k tomu ještě dělala striptýz.
Asi za tři dny jsem se tam šel znovu. Sedl jsem si k pódiu, Markéta si ke mně přisedla. Objednal jsem pití.
„Zatím se neozvaly,“ řekla mi.
„Jasně,“ odpověděl jsem jí.
„Už ti schází viď?“
„Schází.“
„Neboj vrátěj se.“
Zazvonil jí telefon a ona ho zvedla.
„To jsou oni, máme jim zavolat.“
„Půjč si můj telefon.“
Vzala si můj telefon a zavolala z něj. Mluvila s Martinou. Holky byly v Londýně a pracovaly tam.
„Kačena mě sere, nastěhovala si ke mně věci a ani se neozve.“
„Možná bych si mohl pronajmout byt a ty věci vzít k sobě.“
„To by možná šlo.“
Napili jsme se.
„Příjdeš se podívat na přehlídku?“
„Kdy?“
„Příští měsíc, budu předvádět spodní prádlo, Victoria Beckham a ještě jiný značky.“
„Možná přijdu.“
„Dobře.“
Měl jsem číslo na Martinu a tak jsem jí zavolal. Druhý den jsem šel do klubu. Přisedl jsem si k Markétě a objednal pití.
„Mluvil jsi s Katkou?“ zeptala se.
„S Martinou, příští týden se vracejí do Revoluce,“ odpověděl jsem jí.
„Dobře, tak počkáme, co ty Katky věci?“
„Říkala, že mi Katka kvůli těm věcem zavolá, vzal bych je k sobě.“
„Tak jo.“
Napili jsme se.
Příští týden, hned v úterý, jsem šel do Revoluce. Čekal jsem, že se holky vrátí, jak tvrdila Martina. Sedl jsem si s Markétou.
„Tak co? Vrátily se?“ zeptal jsem se jí.
„Nevrátily, volala ti Katka?“ zeptala se.
„Nevolala.“
„Katka je svině.“
„Hmm.“
„Vyserem se na ně.“
„Já nevim.“
Kus od nás seděla trojice prostitutek, dvě blondýny a černovláska. Vídal jsem je tam, držely spolu.
„Vidíš toho monokla, to mi udělal manžel.“
„Není to vidět.“
„Sbalila jsem si kufr, ale nakonec jsem si to rozmyslela, co ty?“
„Nic moc.“
„Přemýšlela jsem o nás.“
„Co jsi vymyslela?“
„Kdybys se mnou chtěl jít na pokoj, tak můžeš.“
„Katka říkala, že kdybych šel s někým jiným, že by jí to nevadilo.“
„Tak vidíš.“
„Ještě si to rozmyslím.“
„Tak dobře.“
Markéta byla pěkná, vysoká a sexy, ale byla to tanečnice. Co mě v Revoluci zajímalo byly prostitutky. Ve čtvrtek jsem tam zase šel. Markéta tam byla.
„Vrátily se?“ zeptal jsem se jí.
„Nevrátily, rozmyslel jsis to?“ zeptala se.
„Ještě chci počkat na Kačenu.“
„Nevolala mi, asi ty věci, co má u mně spálim.“
„Tak ještě počkej.“
„Já nevim.“
Za tři dny jsem tam seděl zase. Když Markéta odešla tancovat, zůstala vedle mně sedět jedna z trojice prostitutek, které držely spolu. Blondýna Martina. Koupil jsem jí pití. Martina byla profesí barmanka. Měla přítele taxikáře. Bydlela na baráku i se psem Flabym. Seděli jsme tam a popíjeli.
„Nikdy jsi si mně moc nevšímal.“
„Všímal.“
„Vždycky jsi tady byl s Kačenou a mně sis nevšímal.“
„Všímal, byla jsi tady s přítelem.“
„Vždycky ses tvářil hrozně vážně.“
„Tak se tady tváří každej.“
Objal jsem jí kolem pasu a políbil. Nevadilo jí to. Koupil jsem pití.
„Koupíš pití i kamarádce?“
„Koupim.“
Přisedla si k nám druhá z trojice, černovlasá Veronika. Měla velká prsa schovaná v černých elastických šatech. Rozešla se s klukem a tak to řešila. Čekala, že by se ještě mohl vrátit. Otočil jsem se k Martině.
„Máš ráda tuhle práci?“
„Celej život bych to dělat nechtěla.“
„Co bys chtěla dělat?“
„Chtěla bych mít kadeřnictví pro psy.“
„To je hezký.“
„Až si tady vydělám peníze, tak si ho otevřu.“
„To je dobrý.“
Seděli jsme tam, bavili se a pili. V jednu chvíli se Martina s Veronikou daly do soukromého hovoru. Nakonec se začaly líbat.
V pátek jsem se posadil k pódiu a pozoroval černovlasou tanečnici Andreu, jak tančí u tyče. Andrea předtím tancovala u Zlatýho stromu. Když se to tam zhoršilo, přešla do Revoluce. Po chvíli si ke mně přisedly Martina s Veronikou. Objednal jsem pití. Napili jsme se a já Martinu objal kolem pasu.
„Posledně to bylo fajn,“ řekl jsem jí.
„Jo, to bylo,“ odpověděla mi.
„Dala by jsi mi telefon?“
„Určitě, později.“
„Tak jo.“
Napili jsme se. Po chvíli přišel kluk a posadil se opodál. Martina zpozorněla.
„Co je?“ zeptal jsem se.
„Starej známej,“ odpověděla mi.
„Aha.“
„Asi budu muset jít pracovat.“
„Dobře.“
Odešla a sedla si vedle známýho. Zůstal jsem sedět s Andreou a Veronikou. Martina se známym popili a pak se zvedli a odešli na pokoj.
Po chvíli přišla bruneta, prostituka, kterou jsem tam ještě neviděl. Přisedla si k nám a já koupil pití. Jmenovala se Denisa. Rozešla se s klukem, ale ještě spolu někdy byli. Měla pevný tělo a hodně se usmívala.
„Co kdybys mě vzal na pokoj a tam mě pořádně oprcal.“
„To se mi líbí.“
„Týden jsem byla doma, už bych to potřebovala.“
„Možná by to šlo.“
„Vezmu si svoje věcičky a můžeme jít.“
„Dala by jsi mi číslo?“
„Ještě nevim, až podle toho, co předvedeš.“
„Čekám na Katku, můžem to zkusit později.“
„Já chci teď.“
„Tak počkej.“
„Nechci čekat, jestli mě chceš, tak pojď teď.“
„Chci počkat na Katku.“
„Tak si čekej.“
Otočila se ode mně a bavila se s Andreou a Veronikou. Dopil jsem, rozloučil se a odešel.
Pár dní na to jsem přišel do Revoluce a sedl si k Martině a Veronice. Martina byla fajn, říkal jsem si, že kdyby se Katka nevrátila, mohl bych být s ní. Přisedla si k nám poslední ze trojice prostitutek, blondýna Kristýna. Kristýna dělala v Revoluci manažerku. Pak to ale místo ní začal dělat vyhazovač a ona chodila jenom na pokoje. Koupil jsem pití.
Přišla k nám Markéta.
„Tak co holky?“ zeptala se.
„Zatím nic,“ odpověděl jsem jí.
„Vyserem se na ně,“ odpověděla mi.
S Martinou jsme se napili.
„Od Veroniky jsem se dozvěděla o Denise, to mě mrzelo,“ řekla mi.
„Odešla jsi na pokoj s tím známým,“ odpověděl jsem jí.
„To je pravda.“
Okolo prošla Denisa, pozdravili jsme se. Přišel kluk, který neměl ucho a Denisa si k němu přisedla. Chvíli si povídali a pak spolu odešli.
„Holky už se nevrátí, Markéta věci vyhodí.“
„Myslíš?“
„Půjč mi mobil, dám ti telefon, jak jsem slíbila.“
Vytáhl jsem mobil a podal jí ho. Vložila mi tam svůj telefon.
„Díky.“
„Není zač.“
Napili jsme se.
„Chceš jít se mnou na pokoj?“
„Já nevim.“
„Uvolníš se.“
„Tak jo.“
Pokoj to byl příjemný. Uprostřed byla postel, na stolku televize, na zemi dvě misky.
„Tady bydlíš?“
Martina přikývla.
Svlékla se. Měla silnější postavu než Katka. Větší prsa, silnější přes boky. Osprchovali jsme se a vzájemně utřeli.
Položil jsem se na postel. Martina si ke mně sedla z boku a kouřila mě. Líbal jsem jí. Strkal jsem jí prsty do číčy. Když mi pořádně stál, převalil jsem se na ní a strčil jí ho tam. Zavzdychala. „Ty máš ale nádobíčko, s tímhle mě úplně rozděláš.“ Chvíli jsem přirážel a pak jsem jí dal nohy na ramena a dělal jí to. Vzdychala. Přirážel jsem, líbal jí, hladil jí číču. Udělali jsme se. Pak jsme chvíli leželi. Chtěl jsem ještě jednou. Chvíli mi to dělala pusou, ale už mi nestál. Zkusil jsem jí ho tam strčit zezadu, ale už tam nešel. Osprchovali jsme se a vzájemně utřeli.
Dole na nás čekala Veronika. Sedli jsme si k ní a objednali pití. Veronika si chtěla zatancovat a já si s ní zatancoval.
Několik dnů jsem si s Martinou smskoval. Bylo to fajn. V sobotu jsem se chtěl jít za ní do Revoluce podívat. Napsal jsem jí, že jí přinesu jídlo. Odepsala mi, abych nic nenosil, že už tam zase budu mít Katku. Katka se vrátila. Bylo to skvělý. Všechny mé plány na společné bydlení a společný život byly zpátky. Úplně mě to pohltilo. Přišel jsem do Revoluce. Bylo tam hodně lidí. Martina pomáhala barmanovi roznášet pití.
„Katka se vrátila,“ řekl jsem jí.
„Vrátila, ale jenom na dva dny,“ odpověděla mi.
„Kde je?“
„Je nahoře, přijde později.“
„Dobře.“
„Dneska je tady přehlídka, dáš si pivo?“
„Dám.“
Byla to přehlídka, na kterou mě zvala Markéta. Po chvíli ke mně přišla.
„Katka je zpátky.“
„Já vim.“
„Věci si odvezla do Ostravy k ségře.“
„Aha.“
„Jsem tady s manželem, ten v teplákovce.“
„Dobře, zatim.“
„Zatim.“
„Posaď se mezi lidi,“ řekla Martina.
„Dobře,“ odpověděl jsem a šel na sál.
Postavil jsem se ke stolku. Lidi popíjeli, jedli, bavili se. Kolem mně prošel černovlasý kluk v červené teplákovce, manžel Markéty, pozdravili jsme se.
Martina roznášela pití, když šla kolem mně, přitáhl jsem si jí a políbil. V sále to zašumělo. Pak začala přehlídka. Moderátor stál na pódiu a uváděl jednotlivé značky. Dvě modelky a Markéta předváděly prádlo. Prošly okolo stolů, vyšly na pódium, několikrát se prošly po pódiu, zavlnily se v bocích a šly zpátky. Do toho hrála hudba. Lidi tleskali a já taky. Celé to trvalo asi hodinu. Nakonec moderátor poděkoval majiteli Revoluce, který tam byl s manželkou, redaktorovi Lea a taky zúčastněným. Lidi zatleskali. Na pódium přišly tanečnice. Lidi postupně odešli.
Posadil jsme se ke stolu. Přisedla si ke mně Martina. Hned na to si přisedla i Veronika a Kristýna. Objednal jsem pro všechny pití.
„Docela dobrá akce,“ řekl jsem Martině.
„Ani ne, mysleli jsme, že ty lidi, co sem příjdou, půjdou na pokoj,“ odpověděla mi.
Ke stolu přišla Markéta, ruce si dala v bok.
„Víš co se stalo?“ zeptala se mně.
„Ne,“ odpověděl jsem jí.
„Pohádala jsme se s manželem.“
„Jo?“
„Víš co mi řek? Prej, že se za mě stydí, jak se tady producíruju.“
„Stydí? Slušelo ti to, byla jsi dobrá.“
„Kretén.“
Otevřely se dveře výtahu a přišla Katka. Měla minišaty a kozačky. Vypadala skvěle. Posadila se vedle mně. Holky si jí prohlížely. „Zkrásněla jsi.“ „Díky.“
„Slyšela jsem o Denise a Martině,“ řekla mi Katka.
„Říkala jsi, že by ti nevadilo, kdybych šel s jinou,“ odpověděl jsem jí.
„To je pravda.“
„Jaký je to v Londýně?“
„V Londýně je prostituce zakázaná. Mají tam sauny. Do práce nejezdím taxíkem, ale metrem. Chodím dvakrát týdně. Vydělám si 300 liber za jednu noc.“
„Jsem zástupce ředitele, možná ze mně udělají ekonomického ředitele.“
„Tak vidíš.“
„Mohla bys být se mnou a pomáhat mi s tím.“
„Pracuju v erotických službách, nevyznám se v tvojí práci.“
„Není to těžký.“
Znovu jsem dělal do Katky a holky byly naštvaný.
„Kvůli Kačeně ztratíš čtyři holky, ty jsi dobrej,“ řekla Markéta.
Holky se na mě vyčítavě dívaly. Martina měla slzy v očích. „Ty už mi radši nepiš.“
Otočil jsem se na Katku a dál jsme se bavili.
„Mohla by ses vrátit do Revoluce.“
„Mám tam zaplacený nájem.“
„To snad nevadí.“
„Mám tam všechny věci, notebook, co tady budu dělat? Sedět?“
Měla pravdu, do Revoluce moc lidí nechodilo.
„Nechceš jít se mnou na pokoj? Můžeš jít s Martinou i se mnou,“ zeptala se mně.
„Kdybys tady chtěla zůstat, tak jo, jinak ne,“ odpověděl jsem jí.
„Hmm.“
„Budeš tady zítra?“
„Budu.“
„Tak já přijdu zítra.“
„Přijď.“
Druhý den jsem přišel do Revoluce. Katka se posadila ke mně. Koupil jsem jí pití.
„Koupíš pití i Martině?“
„Koupím.“
Martina si k nám přisedla. Katka vytáhla mobil a ukázala svojí a Martiny fotku, které používaly v Londýně.
„Na těch fotkách bych vás nepoznala,“ řekla Martina.
„Martinu z jednoho klubu vyhodili, protože nevypadala jako na fotce.“
„To je hustý.“
Přišla Veronika a já jí objednal pití.
„Dáš mi na sebe telefon, abych ti mohl kdyžtak zavolat?“ zeptal jsem se Katky.
„Teď už ne, když budu v Londýně,“ odpověděla mi.
„Aha.“
„Můžeš být s Martinou, nechci aby jsi byl sám.“
„Jsi hodná.“
Otočil jsem se na Martinu.
„Martino, můžu ti napsat?“
„Můžeš.“
„Tak jo.“
„Chci se rozloučit s Prahou.“
„Ať se ti tedy v Londýně daří.“
„Díky.“
Políbili jsme se a rozloučili.
Psal jsem si tedy s Martinou. Asi za tři dny jsem za ní přišel do Revoluce. Zrovna se převlíkala v šatně. Sedl jsem si k pódiu. Přisedla si ke mně Markéta.
„Od manžela jsem se odstěhovala.“
„Jo?“
„Teď bydlím tady.“
„Tady to není špatný.“
Přisedla si Kristýna a Veronika, objednal jsem.
„Katka je pěkná svině. V autě jsme se pohádaly, říkala, že se jí ztratily věci, nadávala, že jsem ti na ně dala číslo.“
„Aha.“
Přisedla si Martina.
„Jak se máš?“
„Jde to.“
„Můžu si dát něco k pití?“
„Určitě.“
Přinesla si pití a chvíli jsme tak seděli.
„Říkal jsem si, jestli bych tě třeba nemohl pozvat na jídlo.“
„Na jídlo?“
„Do restaurace.“
„To nejde.“
„Takže jenom tady.“
„Přesně tak.“
„Tak to já asi půjdu.“
Dopil jsem a rozloučil se. Na baru jsem zaplatil a odešel.
4 názory
Díky za přečtení a všechny kritiky. S názory tak nějak souhlasím. Budu se snažit povídku podle nich opravit a při příštím psaní z nich vycházet.
Ahoj,
rozhodně bych řekl, že máš na to hezky psát a že máš dobrou gramatiku a chápeš, jak je složen příběh. Ale dialogy zní nevěrohodně, příběh mě už na začátku neuchopí a je to nuda to číst. Zkus si více hrát se slovy, udělat si víc čtení. A psát a psát...
Ahoj. Zajímavé prostředí. Možná proto jsem po prvním odstavci čekala nějakou akci, vzrušení nebo dravost. Naopak to na mě působilo trochu nudně, odlidštěně. Sex popisován pro mě nezáživnou formou, jako rutina, nic zajímavého či vzrušujícího. Na mě vcelku dlouhé. Ztrácela jsem se ve jménech, jediná pro mě zapamatovatelná postava byla Katka. Jinak jsem asi dost dobře nepochopila pointu celého příběhu a charakter vyprávějícího. Dílo se mi četlo dobře i přes velké množství přímé řeči. Celkově mám smíšené pocity..