Bláto

Tak tahle šílenost vznikla za jenoho radostného večera, kdy jsem toužil po jedné dívce se kterou jsem byl ten den na procházce a zrovna v předjaří, tak všechno, všecičko bylo nádherně podmáčené, tak jsme přeskakovali kaluže, brodili se blátem a jak to u zamilovaných bývá, nic nám nevadilo a radovali jsme se, jak je krásně na světě a s tím druhým.

Bláto, bláto blátíčko,
to je moje těstíčko.

Peču chleba, peču placku,
podávám na blátivém tácku.

Z bláta mlíko, z bláta vodu,
je tu toho na několik stolů.

Ke stolu je židle měkká,
každý má svůj kousek bláta.

Tak to bylo, je a bude,
i když vylezem ze své sluje.

Vždyť Adam, jak Bůh hlásá,
byl stvořen z bláta, toť krása.

Z bláta domy, z bláta papír,
z bláta meč a z bláta rapír.

Bláto, to je lepší než atom,
který stejně vznik až potom.

A kdyby někdo haněl bláto,
rozbijem mu ústa, za to!

---