Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Příběhy ze dvorku: Zkrocení zlého krocana

14. 05. 2011
20
23
2122
Autor
Augustus

Po zhlédnutí jednoho šotu na Primě jsem se neubránil prohlášení, že mezi naší drůbeží je více osobností než mezi finalistkami Miss ČR. Následně jsem byl opětovně upozorněn, abych své postřehy sepsal, vyvěsil na internet a nekecal do televize. To jsem však již mlčel a užíval si zaříznuté plavky výše zmíněných finalistek cákajících na sebe tvrdou minerální vodu.

Později jsem však nelenil a rozhodl se Vám poreferovat o jedné vskutku výjimečné osobnosti, kterou jsem měl to potěšení poznat. Že jde o unikát, bylo jasné, už když byl malým krůtětem. Již tehdy jsem jej pojmenoval Alexej, jelikož měl v sobě něco z pýchy a rozšafnosti vlastní staré ruské šlechtě. Jak vyrůstal, musel být vzhledem ke svému chování přejmenován na Ivana Hrozného. Druhý menší krocan raději dlouho předstíral, že je krůta, než aby čelil jeho pubertální agresi. Šlo mu to mimochodem tak dobře, že krom Ivana a nás přelstil málem i sebe.

V části zahrady máme značně chatrný plot, a tak se tam často na dobrosrdečnosti krůt chodívaly přiživovat cizí slepice, ptáčci a všeliká podobná havěť. Ivan, který touto vlastností evidentně příliš neoplýval, z ní vyjma svého hejna vyhnal vše včetně psů do velikosti rotvajlera. Pokořil dokonce sousedovic malého Jiříčka pověstného v širokém okolí hlasitým vřískáním.

Pamatuji si to jako dnes, když oba stáli na své straně plotu, rudí jako komunistická standarta, a ryčeli, až se třásly tabulky v oknech. Nakonec Jiříček ochraptěl a utíkal se slzami v očích mlátit do své babičky pažbou plastikového samopalu zatímco Ivan Hrozný tančil svůj vítězný tanec. Lidé a drobná zvěř do velikosti prasete mohli opustit úkryt. Tehdy v naší obci mezi kopci řádila kuna, která se však od onoho incidentu již nikdy více neobjevila. Veřejné mínění se neshodlo na tom, zda to plaché zvíře prostě trefil šlak nebo emigrovalo do Afghánistánu či jiné země, kde by mělo více klidu.

Jak Ivan Hrozný rostl, začínala jej chytat krocaní puberta, což se projevovalo dvěma způsoby. První byl ten, že krom krmičů se k jeho hejnu nemohl nikdo bezpečně přiblížit jinak než v bílé bundě a červené čepici předstíraje, že je krůta. Druhý odhalil, že Ivan je schopen náruživě milovat i něco jiného než důslednou aplikaci teroru na své okolí.

Nastal čas pasení, kdy obvykle pouštíváme krůty za humna, aby sežraly všechno, co není prudce jedovaté či nestačí před nimi dost rychle utéct, aby se louka nemusela tak často séci. Navíc ji u toho ještě pohnojí, takže co víc si přát? S Ivanem Hrozným se však vyskytl menší problém. Jednak měl u psů mnohem větší autoritu než oni u něj, takže se mu spíše snažili držet z dohledu místo toho, aby korigovali pohyb hejna. Druhak Ivan evidentně nechtěl omezit svou svrchovanost pouze na krůtí hejno, ale se samozřejmostí Nicolase Sarkozyho hodlal dirigovat všechno. Včetně mé matky, penzionované učitelky češtiny. A tady padla kosa na kámen.

Ivan Hrozný se vší vážností, kterou přikládal své osobě, napochodoval skrz plot do zahrádky. To byla první velká chyba. Druhou učinil, když to krajně neprozřetelně vzal přes záhon. Matka bytostně nesnáší, když jí někdo šlape po záhonech. Pro lepší pochopení toho, co následovalo, učiním krátkou odbočku o matčině úspěšné učitelské kariéře. Děti ji měly nejen velmi rády, ale používala u nich rovněž naprosto nevšední autority. Včetně jednoho navýsost problémového výrostka, který svého času ve škole okradl snad všechny včetně školníka – až na mou matku. Když se to na něj provalilo a ptali se jej, proč něco nesebral i jí, jen vykulil oči a vykoktal ze sebe, že něco takového by si v životě nedovolil.

Proto se má matka Ivanovým neruvalým vpádem nenechala nijak vyvést z míry, vytrhla jednu opěrnou tyč pro fazole jako kopí, popadla poklici od starého hrnce jako štít a jala se Ivana Hrozného učit pokoře ve stylu drsné školy Ramynoda Chandlera. Nutno jí přiznat, že, ačkoli v historickém šermu nevzdělána, s naprostou přirozeností ovládla výpad bodnutím, úder ratištěm, dva druhy krytu a úder štítem. Bitva u Thermopyl hadr.

Ivan Hrozný zcela zaskočen prudkým protiútokem oddílu hoplítů o počtu jedné odhodlané důchodkyně se dal rychle na ústup. Tohle ještě nezažil. Byl ohromen a záhy k matce zahořel takovou láskou, jaké je rozvášněný krocan schopen. To znamená, že Mexičanům by vystačila zhruba na třista telenovel a ještě by zbylo na původní český seriál (kupříkladu pro Novu či Guma-love). Od té doby nevynechal jedinou příležitost být matce nablízku.

Přihnal se k ní hned druhý den a začal se vehementně dožadovat její pozornosti. Matka nelenila a, řečeno sportovní terminologií, předvedla ukázkové bodlo přímo do Ivanovy dmoucí se hrudi. Ještě než mu stačil uniknout ze zobanu vyražený vzduch (natož aby Ivan stihl popadnout dech), plynule navázala otočkou, za níž by se nemusel stydět ani Chuck Norris, a flákla ho plecháčkem na vodu do hlavy. Ivan se odpotácel stranou a bylo na něm vidět, jak hluboce jej to zasáhlo. Koneckonců tohle by neustál asi ani Rocky Balboa. Pochopil, že pokud nechce skončit v bezvědomí, nemůže zkoušet získat si matku násilím.

Přesto však patrně nikdy neměla oddanějšího ctitele. Všude za ní chodil, tokal jí zpěvy lásky, tančil pro ni svůj krocaní dupák a naprosto se rozplýval, když jej chválila slovy „Ty jsi ale krásný, Hroznýšku“ nebo „Ty to tak pěkně umíš.“ Ukázková metoda cukru a biče jako od Bismarcka. Od té doby jsme neměli hodnějšího a poslušnějšího krocana.


23 názorů

Augustus
17. 08. 2011
Dát tip
Díky! Tím srovnáním jsem poctěn.:)

gringoo
17. 08. 2011
Dát tip
trochu mi to připomíná povídku: jak jsme chovali užitečné zvíře..:-)* super

Augustus
11. 07. 2011
Dát tip
Děkuji:)

guy
11. 07. 2011
Dát tip
Fajn čtení, nejen názvem by mohlo konkurovat dramatům W.S. :-)

clovrdik
06. 06. 2011
Dát tip
:-) pobavilo mě to, díky za to

Chigwell
23. 05. 2011
Dát tip
:))))) *

Prosecký
16. 05. 2011
Dát tip
Nejhezčí je ta šestá fotka.

macecha
16. 05. 2011
Dát tip
moc jsem se pobavila. Diano, díky za avízo :) T***

Diana
16. 05. 2011
Dát tip
cyniku! :-)))

Augustus
15. 05. 2011
Dát tip
Diana: Bylo to jeho osudem a na finalistkách Miss ČR by toho od pohledu nebylo moc k jezení.;)

Augustus
15. 05. 2011
Dát tip
avox: To nic. Já to také pořádně nevěděl a proto jsem při psaní sáhl po tom slovníku. V rodině češtinářů se jich naštěstí vždy pár najde.

Diana
15. 05. 2011
Dát tip
Vy jste snědli takového hrdinu a milovníka? TAKOVOU OSOBNOST?! To aby si teď ani finalistky Miss ČR nebyly jisty životem.... ;-)

avox
15. 05. 2011
Dát tip
já se omlouvám, dookonce studem červenám... ačkoli barva standarty není má standardní, sorry, máš samozřejmě pravdu :-))

Augustus
15. 05. 2011
Dát tip
Květoň Zahájský: To byste museli mít troubu dosti nestandardních rozměrů, neboť živé váhy měl Ivan Hrozný měl okolo dvaceti kilo živé váhy, čemuž odpovídaly i jeho rozměry. Kupříkladu jedna jeho mohutná noha, jež mu umožňovala překvapivě rychle běhat, vystačila celé rodině na minimálně čtyři vydatné nedělní obědy.;)

Augustus
15. 05. 2011
Dát tip
avox: Omlouvám se, obrázky pro příště zmenším. Ohledně chyby jsem se díval do Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost vydaného akademií věd a ten tvrdí, že standardy v pravopisu se píší s D a standarty jako prapory naopak s T. Rozhodl jsem se mu tedy věřit, jelikož mne dosud nezklamal.

Augustus
15. 05. 2011
Dát tip
Děkuji všem za milé reakce. Byl jsem přáteli vyzván, abych tyto příhody, které dávám k dobru při sklence...čehokoliv, sepsal a vyvěsil na internet. Jsem tedy rád, že to funguje i v písemné formě. Na druhou stranu jsem si dobře vědom, že za čtenářskou přízeň vděčí tento příběh hlavně Ivanovu zjevnému charismatu a sestřiným povedeným fotkám. Sestra má asi ráda násilnické typy, jelikož Ivanovu kouzlu podlehla poté, co ji na zahradě surově napadl a z ramene jí strhl červenou kabelku, kterou se následně pokusil rozcupovat. Od té doby se stala Ivanovou dvorní fotografkou, které vždy ochotně zapózoval.

A.H.
15. 05. 2011
Dát tip
Bezvadné. *

Báječné. Mimochodem - krásný pták. Myslím, že u nás v troubě by mu to moc slušelo. ((-:

avox
14. 05. 2011
Dát tip
díky za avi, skutečně pozoruhodné dílo :-)) jo, to červené se píše standarda, ne standarta, a některé obrázky by chtěly trochu zmenšit, aby se to vešlo na monitor bez zmenšování... ale to jen, že žádáš o hlubší kritiku. Tip jako hrom! */

Na dvorku se toho zažije:)))

Diana
14. 05. 2011
Dát tip
Pobavilo, rozesmálo! Ivan je super a maminka skutečná dáma! Takové by se našly snad jen za války Jihu proti Severu. Souboj s Jiříčkem je strhující reportáží. Být u toho, emigruji asi společně s kunou. Krásné fotky.****** Posílám pár avízek, ať se druzí také potěší.

heartrate
14. 05. 2011
Dát tip
jé, to je tak hezký, děkuju moc, hned se mi bude líp usínat :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru