Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NADĚJE UKRYTÁ V DLANI

25. 05. 2011
4
8
1121
Autor
Měrka_out

Maminka mi koupila zmrzlinu.

Maminka mi koupila zmrzlinu.

Byli jsme se projít a na své cestě, která neměla žádný konkrétní cíl, jsme potkali zmrzlinový stánek.

Prodavač byl divný. Měl na sobě špinavé tričko a v očích oplzlý výraz úchyla. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na moji maminku zaútočil s úmyslem ji zneuctít. I mně samotnému připadala neobyčejně smyslná.

Měla lepou postavu top modelky a oblečená byla jen do velmi sporých plavek růžové barvy. Mě držela na vodítku, abych jí neutekl. Už jako malý chlapec jsem byl velice divoký. Teď mi bylo sedmnáct a byl jsem nahý.

Holky si na mě ukazovaly a smály se mi. Mohl za to můj penis, který se podobal včelímu sosáčku.

Občas se některá adolescentka osmělila a oslovila moji matku. Všechny bez výjimky projevily interes ohledně toho, jestli by si se mnou mohly zakopulovat. Dychtily zvědavostí, jaké to asi je s takovou abnormální obludností, co se mi kolébá mezi koleny.

Matka pokaždé souhlasila. Řekla si pouze o stotantimový poplatek. Potom jsme se zpravidla odebrali na nejbližší veřejné toalety.

Připadá mi to neuvěřitelné, ale zbohatnout lze i na hovnech a chcankách. Jedno použití vás přijde na 10 tantimů.

Strčil jsem do dotyčné péro, ta se udělala a protože byla každá vždy nadmíru spokojená, chtěla samozřejmě přídavek.

S tím jsem neměl vůbec žádný problém. Jsem velice potentní. A jsem si tohoto neoddiskutovatelného faktu moc dobře vědom.

Zmrzlina byla výjimečná!

Posadili jsme se s maminkou na lavičku a zahleděli se do nekonečna. Ona mě objala a začala mi vyprávět:

„Nevím kdo konkrétně je tvůj tatínek. Byla jsem v době tvého početí značně promiskuitní. Mrdala jsem prakticky bez přestání a s každým, kdo o to stál. Brala jsem pervitin, kouřila a chlastala. Neznala jsem svoji míru a vypadala jako prase.

Narostlo mi břicho a já si uvědomila, že pokud se nedám do kupy, tak skončím v pěkné prdeli.

Hned po porodu jsem si dodělala notně zanedbanou školu a našla si práci.

Už tenkrát jsem tě nosila všude sebou. Jestli si pamatuješ?“

A já si na to vzpomínal, ale opravdu jenom matně.

„Vstávali jsem každý den už o půl 2 ráno,“ pokračovala moje maminka. „Tebe jsem nechala vykadit, na sebe hodila svršky, strčila tě do ošatky a utíkala k 15 kilometrů vzdálené křižovatce. Tam jsme necelou hodinu čekali, než nás naberou holky, co dojížděly do fabriky z mnohem větší dálky.

Atmosféra v autě byla dusná. Až na mě byly všechny mé kolegyně obézní. Tlačily jsme se uvnitř jako sardinky. A to nemluvím o tom, když některá z nás neudržela větry na uzdě a třeba i proti své vůli vypudila ze své řitě smrad, který by porazil i takového vola. A to je nějaký dobytek!“

Tady má maminka vždy přestala mluvit o minulosti a vrátila se do přítomnosti.

Momentálně byla zaměstnána jako sekretářka u úspěšného spisovatele. Ona se mu moc líbila, ale styděl se jí to jakkoli naznačit, natožpak říct z očí do očí. Když už nic jiného, dával jí alespoň průměrný plat.

Bydleli jsme s maminkou v malém bytě. Skládal se z jedné místnosti, kuchyně a sociálního zařízení. Kromě několika skříněk, jsme žádný další nábytek neměli. Vůbec jsme toho vlastnili velmi málo. K životu nám stačila snadno dostupná skromnost.

Když jsme se z procházky vrátili domů, otevřela maminka láhev silného červeného vína. Seděli jsme, mlčeli a pili.

Spali jsme v jedné posteli. Bylo nám spolu dobře a cítili jsme k sobě lásku.

Druhý den ráno maminka vstala a odešla do práce. Mě nechala doma přemýšlet o budoucnosti. Dala mi za úkol, abych si zvolil čím bych chtěl být a kam bych to chtěl v životě dotáhnout.

Pověděla mi:

„Petře, dobře to uvaž.“

Nevěděl jsem si s tímto problémem rady. Byl jsem ještě tak mladý. Nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na holky a drogy.

Takže, když se vrátila a zeptala se mě, čím bych se tedy chtěl stát až budu plnoletý, sdělil jsem jí:

„Pasákem a dýlerem drog v jedné osobě.“

„A neměl bys lepší, stát se celebritou?“ otázala se mě maminka a mně problesklo lebkou:

Jistě, jeden rozdíl by tu byl, úděl hvězdy je legální, zatímco zločince logicky ne.

Co z toho vyplývá?

Nic. Naprosto nic. Věřte mi.

25. května 2011

Petr Měrka


8 názorů

Měrka_out
29. 05. 2011
Dát tip
za tu hrubku dík, zkušenost je taková, že drobných překlepům se vždy nevyvaruješ. holt se to stane a není to žádná tragédie. no, já si taky myslím, že se neopakuju, ačkoli některé motivy používám vícekrát. ale taky chápu čtenáře, kterým to tak připadá. a že jsem tyto názory slyšel. dík za komentář! Janino6

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
dík, snažím se lidi pobavit a třeba i na něco upozornit. ale pro specifický styl, jehož se držím, asi tu a tam vzbuzuji mylný dojem, že se stále opakuji. a nebo taky už možná degeneruju.

srozumeni
26. 05. 2011
Dát tip
Ten pocit asi definovat neumím. Ale přimělo mě to k přečtení i jiných Tvých povídek.Líbí se mi třeba spisovatel s penisem.Nejsem sečtělá, ale Tvé povídky jsou čtivé.

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
dík, heartrate.

Měrka_out
26. 05. 2011
Dát tip
můžeš nějak ten zvláštní pocit definovat?

heartrate
26. 05. 2011
Dát tip
poetické

srozumeni
25. 05. 2011
Dát tip
Mám z toho zvláštní pocit, ale vlastně se mi to asi líbí. Dám tip a ještě si to nějak rozmyslím.

Sdílení
Nahoru