Nevinnost

Spražen jak kukuřice ve stánku,

pohledem srážel jsem trny od růže.

Snad sním snad jsem ještě ve spánku,

její vůně vpila se mi do kůže.

Duše je v peřinkách kočárku,

hrála si s okvětím růže.

Trny se děvence vyhnuly,

tohle náš osud prý může.

Nevinnost mladé to dívenky,

tak čistá jak okvětí lilie.

Pohladí na duši člověka,

u srdce láskou ho zalije.

Jak sluneční paprsky na louce,

nad ránem odráží pohled krajiny.

Plnými doušky mi vdechujem,

tu čerstvost a nezkaženost.