Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední dny
Autor
Gregory diVino
Vytryskla mi z duše
Další černá věta
Blíží se se spěchem
Poslední dny světa
Viděl jsem dost temných míst
Viděl jsem propasti
A jsem si jist
Že až skončíme s pozdravy
Pak bude co jíst
Jen co tě otráví
Jsou vzdálený světy
Kde ticho, květy maj
Kde dívky kroužej piruety
A kde ti ruku daj
Takhle jen dál co to jde
V pondělí ráno, v pátek navečer
Jsme posedlí vránou
A ze střech kape tér
Jsou příběhy co netěší
Jsou vzdálený úsměvy
A Lásky přístřeší
Jsou panenky dětský
Na smetištích zahozený
Jsou vládní lety
Papežem posvěcený
Jsou pravdy zalhaný
Jsou pokuty rozdaný
A jinak máš se??
Hele nic to není
Jen k večeru z rozednění
Doklopýtnout, otočit klíčem
Doma nikdo není
Pustit si zprávy krvavý
A tóny bezpráví
Vyslechnout tiše
Pak ti vytráví
Mikrovlna vrní klišé
Dáš si párky mokvavý
A než se naděješ
Je ti zítra pade
Kamaráde
Kdo stojí při tobě
Kdo ti ženu krade
Jsou myšlenky pohnutý
Jsou chvíle – karty cinknutý
A dorty svatební
Paparazzi krájí
Fotky je odhalí
Snobové pochválí
A další párty
A další umírání
Jsou hlavy plný slávy
A srdce tíhne k prasknutí
Jsou děti tvoje
Říkaj „kup mi tati“
Jsou na nebi svatí
Jsou bosí a nazí
Jsou dny, co se krátí
A ulicí kráčej vrazi
Jsou naděje zahrabaný
V hrobech masových
Zvoní to poledne
Nebo hrany
Neměj mi milá za zlý
Že toužím po změně
Cítím se prázdný
Chci ještě smysl dát řeči
Kterou pronesu
Nebe se mračí
A zatáhne se před deštěm
Z kostela naposled jdem
A poslední přání
V posteli nad hrobem
Ať svět ještě patří
Do vesmírný mapy
Ať se ještě milujem
A zatáhnem roletu
Pokoje - hrobu
Ať ještě světlo je
Nějakou dobu