Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poslední dny

01. 06. 2011
0
0
566

Vytryskla mi z duše

Další černá věta

Blíží se se spěchem

Poslední dny světa

 

Viděl jsem dost temných míst

Viděl jsem propasti

A jsem si jist

Že až skončíme s pozdravy

Pak bude co jíst

Jen co tě otráví

 

Jsou vzdálený světy

Kde ticho, květy maj

Kde dívky kroužej piruety

A kde ti ruku daj

 

Takhle jen dál co to jde

V pondělí ráno,  v pátek navečer

Jsme posedlí vránou

A ze střech kape tér

 

Jsou příběhy co netěší

Jsou vzdálený úsměvy

A Lásky přístřeší

 

Jsou panenky dětský

Na smetištích zahozený

Jsou vládní lety

Papežem posvěcený

Jsou pravdy zalhaný

Jsou pokuty rozdaný

 

A jinak máš se??

 

Hele nic to není

Jen k večeru z rozednění

Doklopýtnout, otočit klíčem

Doma nikdo není

Pustit si zprávy krvavý

A tóny bezpráví

Vyslechnout tiše

 

Pak ti vytráví

Mikrovlna vrní  klišé

Dáš si párky mokvavý

 

 

A než se naděješ

Je ti zítra pade

Kamaráde

Kdo stojí při tobě

Kdo ti ženu krade

 

Jsou myšlenky pohnutý

Jsou chvíle – karty cinknutý

A dorty svatební

Paparazzi krájí

 

Fotky je odhalí

Snobové pochválí

A další párty

A další umírání

 

Jsou hlavy plný slávy

A srdce tíhne k prasknutí

Jsou děti tvoje

Říkaj „kup mi tati“

 

Jsou na nebi svatí

Jsou bosí a nazí

Jsou dny, co se krátí

A ulicí kráčej vrazi

 

Jsou naděje zahrabaný

V hrobech masových

Zvoní to poledne

Nebo hrany

 

Neměj mi milá za zlý

Že toužím po změně

Cítím se prázdný

 

Chci ještě smysl dát řeči

Kterou pronesu

 

Nebe se mračí

A zatáhne se před deštěm

Z kostela naposled jdem

A poslední přání

V posteli nad hrobem

 

Ať svět ještě patří

Do vesmírný mapy

Ať se ještě milujem

 

A zatáhnem roletu

Pokoje -  hrobu

Ať ještě světlo je

Nějakou dobu


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru