Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

rebabky II.

Výběr: whispermoonlite
11. 06. 2011
35
35
3568
Autor
Můra73

 

svítání
 
s přesností jednoho pražce
vlak nahlas sčítá vzdálenosti
a příčně půlí čas 
nalevo leží noc 
v ní dům   kde ještě všichni spíte
  
a mně    se cesta
prudce stáčí doprava
 
                                                       
                                                                                                   
 
 
                                                                                                               břečťan
 
jako břečťan
srůstám s každou zdí
při které se usadím
 
a nemohu se odtrhnout
těch pout  nic nezbaví mě
 
kořenů drobných
upnutých v té stěně
pořád zbývá nespočetně 
 
 
 
 
 
kříšení
 
po cestách strun drobím
  pletýnky ze včerejška
mravencům mezi pražce
 
            pod jejich kroky flažolety
tišší nežli déšť v listí bohyšek
přetečou hráze uší
ve vlnách tepů
naplno rozezvučí se
                                           
 
 
 
 
vrstvení
 
ke jménům vrytým do kamene
            se snažím  vybavit si tváře
 
            vracím se domů
 
            jsi  ve dveřích
            můj chleba a sůl
 
 
 
 
 
 Lunochod
 
v časech
kdy ještě v mlází
kličkovaly lunochody
maminka sedávala
na našich bundách
čistila hříbky do košíku
a večer se divila
kde se na polštářích vzalo
tolik jehličí
 
 
 
  
 
po kapkách/ z Bozkova
 
stopy těch několika kapek jsi zvěčnil
v podobě obrazců na hladině

ostatní zachycuje čas
v přesypu
ze stalaktitů do stalagmitů
 
 
 
 
 
             opuka
 
  do barevných pruhů polí
            místy rozpadá se zeď
            opuka postupně se drolí
 
            dál v oranici  drobné kousky napoví
            odkud je kámen z něhož stojí
            okolní zdi a budovy
 
             kdosi vyzdvihl jej do výšky
             z níž pomalu se vrací zpět
 
 
 
 
 
        od pastvin

 

už od pastvin slyším ji   cítím
údolím se řítí 
drápy se zarývá kořisti do srdce
 
vodu zpět do kapek tříští 
na skaliska letící
Divoká Orlice
 
 
 
 
 
pohádky
 
míza zastavená trnem mrazu
spí     celá říše s ní  
   i šípky podél tratí
na opadaných větvích pučí sníh
 
-
 
botky nezabky si nazuj
zahradu proběhni
    až slunce paprskům se ztratí
budou nám lampy ve vyhřátých pokojích
pokojně svítit na pohádky
 
 
 
 
 
nezaroste
 
vstavače kdysi poklepané hůlkou
zase pokvetou
 
vydám se tvou pěšinou   stejně
možná pomaleji než tenkrát dovolily tvoje nohy
dnes už mi zastavení neobrací oči v sloup
 
večer na půdě rozložím do sít   
co jsem nezapomněla  
provoní dům
 
 
 
 
 
za oknem
 
táta žehlil
štětcem na opěrné zídce
miluju tě Libunko!!!
 
ve zdi začíná růst tráva
ta láska přetrvává
ve vybledlé barvě 
 
 
 
 
 
zazimování
 
v květináči domů 
přinesla jsem léto
- mezi listy  
ibišků    dracén
hřeje se    za sklem 
a tiše žasne
nad proměnou 
stromů na nudisty
 
hádám se kvůli němu
s manželem   každý den
když květináče přeskakuje…
 
pak se s tím stavem spokojí
 
  tak   ať si teda přezimuje
- v pokoji
jen musím za odměnu
  častěji  oblékat ty
krátké letní  šaty
 
 
 
 
 
kruhy
 
panelák silnice i škola
zdávaly se větší
z téhle cesty
léta vedla domů
 
na lavičce u hřiště
odhadnutou výšku stromů
odečítám od času
naposled rozbitého kolena
 
a místo kluků      
klubko pocitů se pere
v průsečíku kruhů  
s proměnlivým poloměrem

 

 
 
 
 
tátovi
 
s miskou hrachu 
o dům  zkoumám tvé oblíbené přísloví
 
odskakuje a padá
 
většinou do záhonů
třeba  z nás ještě něco bude 
třeba
 
 
 
 
 
z pranostik/ z kopců
 
 
do času
rozvěšených zvonků  už jen pár dní zbývá
s muzikou zpíváš   Káčo  
pak doma do ticha roční prach rozdýcháš
hlas přejde po notách   na půlnoční
 
se draním peří prý počkáš   na Barboru  
havíře bezpečně vyvedla z dolů a teď se půjde mýt
až za pár dní   chmýří
začne vám zpod rukou lítat
vyjdu    ho uvítat s dcerkou ven
             pro větvičku z višně
                 z útržků z bábina povídání

 

 
 
 
 
21.1.
 
 
 
Je leden.    věta holá
jak zimní pole beze sněhu
Anežka prostovlasá 
na skřivana volá
 
zkouším rozpoznat hlas
v němž hledat se dá zelenání jara
už dlouho      tajím dech
a u pusy mi chladne pára
 
kroky Anežky jež odchází
v břečťanu vítr    kapky deště
a večer touhu živí
z rukou si zimu hlínou smýt
 
 
 
 
 
      sweetání
 
škobrtám přes pohozená slova
a každou chvílí čekám svítání
 
v něm   v domovině   uprostřed 
za labyrinty vět
tvé teplo a klid
 

35 názorů

Můra73
11. 07. 2015
Dát tip

ahoj, díky za kritiku, mám z ní radost. Přichází tosamo, teda spíš přicházelo, už dlouho se mi nedaří psát tímto způsobem.

 

 


Grisha
11. 07. 2015
Dát tip

Tak jenom namátkou...

Svítání - moc krásně ti to zní. Takovou zvukomalebnost miluju.

Opuka - je naprosto super. Pro mě asi nejvíc.

Sweetání - t d t d t d......stejný případ jako u první. Prostě lahoda pro uši. Ladíš to tak záměrně, nebo ti to tam občas sklouzne samo?

 

Pěkně ti to píše.


Můra73
14. 07. 2014
Dát tip

Silene, děkuji


Silene
10. 07. 2014
Dát tip

Vyčítám jim jen to, že nejsou v knížce, již bych vlastnila. Musím si je alespoň uchovat:).


Můra73
23. 02. 2012
Dát tip
děkuji za zastavení...

Můra73
18. 08. 2011
Dát tip
děkuji

vesuvanka
18. 08. 2011
Dát tip
krásně napsané, obzvláště břečťan vrstvení opuka TIP

renegátka
19. 06. 2011
Dát tip
Můro je to moc pěkné, příjemné a milé.

...paráda**

médea
13. 06. 2011
Dát tip
moc*

Můra73
12. 06. 2011
Dát tip
IVO, moc děkuju...Chtěla jsem později i poslední část smazaných textů vrátit ve stejné podobě...budu o tom ještě přemýšlet.

IVO
12. 06. 2011
Dát tip
Máč tam skvělé kousky, ovšem být Tebou, tak tu duševní potravu budu servírovat ve více chodech.

Můra73
12. 06. 2011
Dát tip
znovu moc děkuji

zejména "vrstvení" a "Lunochod"...t.

/Markéta/
12. 06. 2011
Dát tip
cítím v tom pohodu, vnímání přírody, něco hrozně teplého a vroucího...ráda bych Tě někdy viděla a slyšela na autorském čtení

avox
11. 06. 2011
Dát tip
to se nedá... moc pěkné, ale budu se sem vracet :-)) */

Můra73
11. 06. 2011
Dát tip
moc děkuju

BigBivoj
11. 06. 2011
Dát tip
moc pěkné můrko! než to dočtu zapomenu co jsem četl na začátku :) asi by bylo lepší to dávat sólo nebo max. po třech kusech

Můra73
11. 06. 2011
Dát tip
děkuji za velmi vlídnou kritiku

8hanka
11. 06. 2011
Dát tip
chcela by som mat Tvoje zbierky basni nad postelou - krehucke, plne spomienok, nadhernych obrazov, staci prizmurit oci a som tam...zvlastne, kolko rovnakeho mozu prezit rozni ludia, kde vsade sa mozem najst...ozivujes mi davne i nedavne spomienky poetikou, ktora mi je blizka, zimomriavkuje, vyvolava slzy, prijemne teplo domova...aj ked neviem kolky raz budem citat:) *****

dadadik
11. 06. 2011
Dát tip
pro mě ty nejkratší, specielně ta - za oknem a tátovi

Honzyk
11. 06. 2011
Dát tip
..no, ja to prelouskal cely...dvakrat....a, jak rikam, absolutne jen tva vec....

Můra73
11. 06. 2011
Dát tip
To je v pořádku, já jsem ráda, že jste upřímní.

dadadik
11. 06. 2011
Dát tip
dělej jak myslíš.... já jen můj pocit a ten je měnivej :)

Můra73
11. 06. 2011
Dát tip
sama cítím, že tohle není ideální. Ale chtěla bych je tu mít a vracet sem po jednom textu, co už tu jednou bylo se mi zdá ještě horší. Už mi zbývá jen poslední část, ta bude kratší, a protože je na těch textech hodně co upravovat, nechám Vás aspoň měsíc oddychnout. Pak už samozřejmě budu vkládat po jednom textu. :o)

Honzyk
11. 06. 2011
Dát tip
..ja souhlasim s dadikem, ale at si kadej dela, jak chce.... ...tohle je az takovej naval - a clovek chte nechte vybira si, jako c e l e k ja to ani neberu, mozna tady na netu ani nevstrebam:) -------------------------------------------------- ---:) no, kdyz musim, bere me nejvic prva a posleda...***

dadadik
11. 06. 2011
Dát tip
vrátím se, ale preferuju přece jen jeden txtík, maximálně dva..... nebo to tu budem dělat takto?,

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru