Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmích
19. 06. 2011
1
4
824
Autor
Don_Carlos
Představme si svět,
Kde každý se jen smál.
Představme si svět,
Kde každý se svým pánem stal.
Představme si mě,
jak jediný smutný v rohu stojím.
Představte si mě,
jak jediný zábavě nerozumím.
Smutek, to jediné co můžu cítit.
Sám a sám v tom rohu stát.
Po vrchních Smáčích můžu se pídit,
a pak na anarchistu si hrát.
Snažím se smích ignorovat!
Nejde to, nejde!
Sám však se smíchem bojovat?
To vás to dřív přejde.
Lidi na boj se smíchem shánět.
Smutných už moc není
Pak se smutkem ohánět,
Stejně jste všichni spokojení!
4 názory
Don_Carlos
19. 06. 2011
..no, tohle mje docela neohrabanej text, ale clovek se s nim , i kdyby nechtel, srovnava: ja kdyz jsem smutnej nebo v prdeli, tak sem proste nelezu...kdyz je mi faklt hodne, hodne mizerne, vypisu se z toho, to je uzasnej pocit, ze se jeden vocisti, tak nejak...proto beru tvy slova vazne, znam, i kdyz treba jinak.
__________________________________________________
...k textu : bud carky jo, nebo ne : vyber si.
No a spokojenej ja, treba, myslim, nejsem...nevim...spis nekdy stastnej a klidnej, nekdy zas az zoufalej, hlavne z bezmoci...no co, mam dg. tezka maniodepresivni psychoza, a v ty depresi nemuzes nic, natoz psat: to jen lezis a cekas, kdy ta svine vodejde....
...takze jsem rad(a verim), ze tak zly s tebou nebude. A je dobre, zes to sem povesil, byt k nejaky dokonalosti /a kdo by po ni taky touzil, kdyz neni mozna, zeo:?/ ma daleko...
veršíky trochu neohrabané, ale ten základní pocit je sdělitelný, takže to není nejhorší