Jak mi mobil zachránil ......

Jo jo, pokrok nezastavíte, tolikrát jsem použil rčení každý debil nosí mobil, tolikrát mi byl jeho vlastník pro smích, až jsem ani já neodolal

a těsně před dovršením svých 27 let jsem si také jeden zakoupil

a stal se ze mě hrdý majitel tohoto zloděj soukromí. Od toho dne jsem se i já stal terčem posměchu těch co se ke koupi potají zatím jenom chystali. Nosil jsem ho na opasku u kalhot všude sebou, aby mi ho nikdo neukradl a abych nedejbože o něco nepřišel. Tato skutečnost mi zachránila ..., ale po pořádku. Jednou takhle dopoledne v práci, napadlo mě, že si odskočím na WC. Dojdu tam, poslední metry zvládám rychlostí geparda a vrhám se do útrob kabinky. Po vykonání potřeby se rozhlížím kolem a zjišťuji, že zde cosi chybí. Chůzí tučňáka dojdu k druhé kabince a výsledek je stejný. Vrátím se na místo činu

a přemýšlím, jak dál. V tom mě napadá spásná myšlenka. Můj kolega si koupil mobil o den dříve a tak mu volám S.O.S. telefonem. Ve stole totiž mám papírové kapesníčky. Kolega má pochopení a tak se vše díky pokroku dobře končí. Od té doby vím k čemu všemu se dá mobil použít. Možná, že bych to měl nabídnout některému z mobilních operátorů jako námět na reklamu. Určitě by měla úspěch.