Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalá robinzoniáda
Výběr: Pacer, nes, thalina
10. 07. 2011
24
16
1153
Autor
Smetiprach
do úlů vkládá oči, do medu dny
pěnou se zdobí v ohybech světla
zaklesnutý do třmenů břehů
pohání brázdy zpátky k vlnám
--
je horko, porcuji rybu,
kocour na ni tázavě hledí
na samém konci jeho upřeného pohledu
doráží ze tmy
s neodbytností hladového zvířete
spoutaný čas
jsme, konec konců,
na ostrově
- blízko bodu v němž sled dní
zpomaluje k nehybnosti
----
přeskakoval jsem
z jednoho oslizlého kamene na druhý
trochu jako nezkušený provazochodec
nejistě, ale stále kupředu
a pořád dokola
učím se totiž velmi pomalu
potom i pole došla až k moři
a spolykala poslední lodě
16 názorů
Zde mne zaujal názor Norska, při jistém pohledu na tom něco je; .. jako je slovo nuda v tomto případě mimo jádro Norského pohledu. Škoda, že tu záležitost autor poznámky nevysvětlil podrobněji a (hrozné to slovo) fundovaně.
Augustin_Šípek
31. 07. 2011vindal drámo
23. 07. 2011
Jak krásně vyjádřit krátkodobou dočasnost. Mne tentokrát zaujala tahle pasáž : jsme, konec konců,
na ostrově - JO! za námi i před námi nekonečný čas. Jsme!! na ostrově a to velice krátce. Je celá standardně výborná, ale mne zaujalo dnes hlavně tohle...