Bubeníček osudu

Snažící se o všechno a nic a pranic osudu panic se nestýká se stykem a pouhým dotykem hned ví, kolik dívek a žen sní o tom pravém a života přežitém se smějí a chtějí ten život co ty, ne plný samoty a přece s ní, dva není jeden a nesvedem to o něco lépe, nežli teď v létě a na obdobé není pnutí, vždyť jsme sami nonstop, jak klasická putika a vědomí nám vytýká, co je na tom špatně a všechno špatné je ta ta ta ta tam, jak mladý bubeníček neznající akordy, jež beztak nemůže zahrát.