Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Andělé

30. 07. 2011
0
2
712
Autor
Olion Black

 

Už necítím že jsou semnou. 
Když nastavím tvář slunci, větru. 
Neslyším jejich šepot.
V slzy pláč, 
neskryjí je pod svá křídla. 
Nahá, obnažená nevoli okolí. 
Beznaděj zmar. 
Už mě nic nebolí. 
Stát na římse,
cítit pád.
Náraz mě netrapí.
Nejdu spát. 
Ve snu mě obíjmá, 
teď stojí opodál. 
Rozevřu nitro.
Dívej se, ten žár. 
Zářím. 
Proč odkláníš zrak?
Také stojíš v temnotách. 
Nastavím ti dlaň,
proč nepříjmáš?

2 názory

nostalgické, ale pěkné. Slova obsahují hodně citu...aspoň já je tam cítím :o)

Honzyk
31. 07. 2011
Dát tip
...protoze nechci, sry.Protoze poslals mi versiky, ktere pro me dute jsou, bez krve...proto.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru