Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebila mě do prsou a bylo to jako dusot hříběcích kopyt
02. 08. 2011
11
11
1555
Autor
ArnDresko
někdy myslím, že je jen tělo
ze kterého něco vyrvalo všechen cit
když s někým žijete všechno se děje rychleji
básně
odcizení
měla být moje dítě
žena
nebo snad jen kotě
-nina-
kotě popelavé jako lidé bez dechu
zplozené ve chvíli, kdy první sluneční paprsky rozdýchaly trávu v polích
a strávily tmu
chtělo by se jmenovat
ale já ho pojmenovat nemůžu
protože nedokáže patřit
11 názorů
Manuamanua
23. 02. 2012
fakt je to zvláštní. taková věčná otázka typu vejce nebo slepice: 1.když je člověk v nějaký situaci tak si buď podvědomě vyhledává to co je tý situaci podobný a vytváří nereálný souvislosti, nebo 2.ty podobnosti a souvislosti nějak sami díky nějaký síle dou naproti.
Něco jako když přiletěl havran a krákal "nevermore" zrovna když se ten týpek soužil kvůli Lenoře, bral toho náhodnýho havrana jako seslání vzkazu na jeho otázky "uvidím ji ještě?"..
Takže jen sem chtěla říct že mi tahle básnička dost sedí do určitejch souvislostí a nevim jesi to je prvnim nebo druhym důvodem..nebo třetim, že moje konstrukce sou reálný