Slad kalu

Díky za komentáře. thalina: je to pravda, ale myslím si že např. nad použitím bible by se nikdo nepozastavil. Obšlehnul jsem ten název protože docela vyjadřuje (obsah knížky) to, co mělo být i v týhle básničce. Jo, dál je to patetický, což jsem si dovolil vzhledem k tomu že popisuju jádru svýho života, tak kdy jindy bych měl bejt patetickej když né teď :D Mimoň: No vidíš, nepochopil jsi to přesně. Raušový stav jsem bohužel nezažil. Tady jde spíš o stav myšlení, prožívání tragiky... což ale není tvoje chyba že jsi to tak nepochopil, protože se to prostě dá pochopit více způsoby. Nevím co udělat aby to vyjadřovalo přesně to co chci a nejspíš toho holt dosáhnout ani nejde. Ano, je to silně sebestředný, protože to je o mně mých pocitech. Opět nevím jestli to je na škodu, no asi nemusí nikoho zajímat co si myslim a kdo jsem. OK, to beru. Ad tučnost a kurzíva - nebyl jsem si jistý jestli by to vyniklo i samo o sobě. Když se na to ale teď dívám, vidím že "slad kalu" tučně nemá smysl. Je to na konci, to stačí. A ta kurzíva taky neni moc platná. Díky, upravím to.

Tohle je strašná egárna... uvědom si, co říkáš: Jenom několik velmi hraničních lidí mě chápe, chápe to, co já chci, a jinak nikdo. Nemyslím si, že bych musel ztratit víru v poznání a skákat přes kaluže vlastní krve, abych pochopil, že se ti líbějí raušový stavy. Ostatně, to se líbí kdekomu. Btw. nevím, jestli je úplně ideální tak moc pracovat s kurzívou a tučností.