Piáno

Jemným úderem se rozplyne vesmír
falešných představ.
A duše, ten blažený přístav,
je prostoupena melancholií.

Krátká pomlka a slzy se rozletí,
do nesplněných přání.
Pokoje nedojde napětí,
čas nezhojí bolestné rány.

Odleskem jarního slunce,
vyprchá bolestná úzkost.
Déšť omyje zemdlené srdce,
znovu se započne skončený kruh.