Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Po rozluce...

22. 08. 2011

2714

Autor

Jarmila_Maršálová

Celý den slunko po nás natahuje ruce

a moje koutky úst se potkávají s víčky

rychle sis zvykl na dolíčky u mých tváří...

K čemu to všechno bylo

když dneska nechybí ti

a naše láska nedožije září

namísto hrátek na polštářích

nejvíce prahneš po rozluce

Ukázala jsem ti devátý div světa

některá věta, možná jenom slovo

ti zapíchlo do srdce nůž

k němu dala jsem ti chleba

a sádlo na lžíci

otevřela spíž i dveře k ložnici

je z tebe muž, teď silně toužící

jen zevnitř chytit za kliku

Není to všechno, jak bych chtěla

ještě tě cítím ve sprchách

kartáček na zuby, strojek na holení

a jizva na malíčku

omamná vůně parfému a tvého těla

z použitého ručníku

jen pomaličku

vyprchá...

12 názorů

Jarmila_Maršálová

23. 08. 2011

Dát tip

Všem díky za zastávku, Johannku, tobě obzvlášť!

Johann Wolfgang Mária Amadovič

22. 08. 2011

Dát tip

Nejak živo mi to pripomína osudy dnešných rodín... Vybrala si si veľmi náročné psychostomatické téma zachytávajúce súčasné problémy partnerského života a napriek údernosti témy, jej aktuálnosti a bolestí - zachytávaš to reálne. Vďaka tvojej vnútornej atmosfére, príjemnej hre so slovom samotným je celá báseň tak nežná. až by sa zdala - ako absolútne neškodná.