pád

smutnění v koncích letních týdnů

prolínání zvuku sušiček chmele s řevem řadujících dvoukřídláčků

po krajích cest se povalují mrtvé plody hnijící - proměna do kvasu, hody, hody, sklizeň končí
 ouou

poslední zmatené včely dohání, co ještě nestihly i leckdy přitom ztratí šanci, vrátit se zpět k matce

pole se ti zasekává do chodidel svou hrubou srstí

smutně teče řeka dolů

mlhy se ráno nemohou zvednout od podlahy och jako opilci

celé dny jsou opilé nejen rána

noci studené a tiché v očekávání

atmosfera je tak pregnantní 

ó podzimku tichý