Malíř v protlaku

pro mě to má takovej hiphopovej rytmus, ani nevím proč :c) ale díky němu se mi to líbí. *

dej uz si pokoj, ok???...Miroslawku...delas rad blbyho., asi...nebo priblblyho spis: to ti fakt de, ne ze ne...a uz me nikam svejma avi netahej, ok? Dik.

Honzyk: ok, jdeš s avízama na blacklist ;)

Možná, že striktní snaha držet rým je tady trochu na škodu. Víc bych se uvolnil, pak by to mohlo bejt opravdu dobrý. Na tip to ale je- za potenciál a některý vyvedený obrazy. *

,,,myslis:? No tak si to mysli, to je mi uz fuk, s dovo..:D

Honzyk: ne, já opravdu netuším jaký to má důvod, když v tom není žádná informace pro mne.

jisteze ma duvod, a ty vis dobre jaky, M., ----tak se nedelej...

Honzyk: má to avízo nějaký důvod, nebo mám jen dělat křoví tvému proslovu směrem k autorovi?

...ser na ´jamby´ a prizvuky, pis, co cejtis jako tady, prosim...!---/*

Dokonalé to není, ale pointa pobavila. :-)

já se zase omlouvám, že to není tak souvislé a ucelené jak bych si přál - mám už nějakou dobu rozepsáno instruktážní pojednáni k rytmice a nemůžu se dokopat k dokončení

uf.. na tomhle už by se dalo něco pochopit, díky ti, a omlouvam se autorovi za nevyžádané kritiky..

Vpravo je to jasné. První slabika víceslabičného slova má přízvuk konstituován v opozici proti ostatním nepřízvučným slabikám. V případě jednoslabičného slova je přízvuk postaven pouze na síle svého významu, který je relativní. Proto v této situaci "prohraje" a je v proudu řeči vnímán jako slabší. Toto oslabení zároveň umožňuje pod tlakem metra přizvučit nepřízvučnou slabiku podobně jako v případě nepřízvučného monoslylaba uplétá si tětivu Xxx x Xxx = 4TM Důležité pro interpretaci je, aby nenastala situace, kdy přízvučné jednoslabičné slovo na slabé pozici je následováno nepřízvučnou slabikou na pozici silné. uplétá MSTY si k pivu Xxx X x Xx = 3JŽ, tj. trochej se změnil na jamb

Slovní přízvuk (akcent) v češtině Čeština patří k jazykům se stálým přízvukem na první slabice přízvučného celku, jímž je obvykle slovo. První výjimkou z "obvyklého pořádku" je přechod přízvuku na jednoslabičnou předložku předcházející jedno-, dvou- a tříslabičná slova. U slov delších tento jev postupně slábne a mizí, jako přízvučný se prosazuje opět počátek slova. Příklad: "NA to", "NA horu", "NA kopeček", ..., ale "na POpokatepetl" Druhý a mnohem složitější případ představují monosylaba (tj. jednoslabičná slova). Každé izolované slovo má vlastní slovní přízvuk, některá z monosylab jej však v souvislém proudu řeči ztrácí a přimykají se k sousedním slovům přízvučným, s nimiž tvoří jeden přízvukový celek (takt). Výrazům, které si nezachovávají přízvuk, se říká klitika (j.č. klitikon) a podle jejich postavení před nebo za přízvučným slovem je dále tradičně rozdělujeme na proklitika a enklitika (neboli předklonky a příklonky). Jiná monosylaba však přízvuk mít mohou a mají. Jenže jak je rozpoznáme? Jednou z funkcí, kterou přízvuk v řeči plní, je funkce kulminativní, tj. přízvuk patří samostatné pojmenovávací jednotce a zjednodušeně můžeme říci, že kolik přízvuků, tolik plnovýznamových slov. Podle toho tedy monosylaba přízvuk nabývají v závislosti na svém sémantickém významu. Plnovýznamová slova (jako např. kost, hněv, ret, led, král, hrob, prst či smrt) přízvuk mají. A naopak slovům, jejichž vlastní význam je méně specifický nebo chybí úplně (typicky gramatická slova jako např. se, si, jsem, jsi, tak, mi) schází i vlastní přízvuk. Mezi oběma takto definovanými krajnostmi existuje nicméně celá škála odstínů či forem, právě v závislosti na síle onoho významu. "Zdá se, že v rytmicky nestylizované řeči patří 70% akcentovaných jednoslabičných slov mezi slova lexikálně slabá, přičemž tuto množinu musíme opět rozdělit na dva nerovné díly: 40% z ní tvoří slova charakterizovaná lexikální slabostí, jež jim neupírá - byť oslabený - vlastní přízvuk, do rozsáhlejšího ostatku pak zahrnujeme slova, jež v daném užití přízvuk dostala jen proto, že v okolí nebylo přizvukovaného slova, k němuž by se přiklonila. Předběhněme na chvíli výklad a podívejme se na příklad, jak se toho dá využít ve verši. A to jsem já! To já jsem ženo. x X x X x X x Xx - bezchybný čtyřstopý ženský jamb (Jiří Orten, Červená kniha) Povšimněme si, že totéž slovo (to) stojí jednou na silné, a to nutně přizvukované pozici, podruhé na pozici slabé a přitom nepociťujeme nijaký rozpor s jazykovou skutečností. Přízvuk monosylaba je tedy relativní, může jej ovlivnit i konkrétní jazyková konfigurace. Což je konstatování obecnější, než by se na základě toho, co jsem dosud uvedl, mohlo zdát. Ani s oněmi plnovýznamovými a tudíž přízvučnými monosylaby se to totiž nemá tak jednoduše. Skutečnost, že jsou tvořena jedinou slabikou, která zároveň nese přízvuk, umožňuje vznik situace, kterou čeština nemá ráda a které se, pokud možno, vyhýbá, a tou je hromadění slovních přízvuků vedle sebe. ...voda vln stéká... (Xx X Xx) ...zlý zmrd měl strach... (X X X X) Dejme tomu, že si s tím běžná řeč nějak poradí, ale co to znamená pro rytmus verše? Ten je přece založen na střídání silných a slabých dob a na jeho periodicitě. Přesto ve verši takové věci zhusta nacházíme, typický příklad viz. Reynkův trochej střepy skládají si děti, zrcadla TUH po ráji. ... zimou schoulena je vrána veliký PLOD v rokytí ... kůly msty jsouc ubodána vinice v PRACH upadla ... na iluzích krásnou straku uplétá MSTY tětivu Xxx X Xxx = 4TM Zde vidíme, že přízvučné jednoslabičné slovo leží na slabé pozici a naopak některé silné pozice jsou bez přízvuku.

tak to nechápu, a sem zas na nule.. no do školy se vracet nebudu..dík

Autor vubec nic nenamita, jen se bavi, jak jsou na jeho "veledile" demonstrovany priklady rytmu :-)

Ne, že by byl rytmus v pořádku, ale počet slabik nemusí souhlasit, nemusí být shodný. rozchod byl celkem sešup Xx x Xx Xx = třístopý jamb ženský použiju kečup. Xxxx Xx = třístopý trochej ženský to máš správně a rytmus není OK Maluju tvý tělo Xxx x Xx = třístopý trochej ženský a tak místo barvy x x Xx Xx = třístopý trochej ženský Na "tvý" není přízvuk, ale i kdyby byl, na věci to nic nemění (přízvuk jednoslabičného slova "prohraje" s přízvukem první slabiky následujícího víceslabičného slova), rytmus je OK Vraťme se k oné shodnosti slabik Ema má mísu Xx x Xx = 2x jamb Jelena chová krysu Xxx Xx Xx = 3x jamb to je taky OK, ačkoli je počet slabik rozdílný

mno pořád v tom tápu,ale tvé rozbory v kritikách mi drobet pomáhají. uplnej základ je si spočítat alespoň slabiky,to se tady nepovedlo, nebo nebyl zájem provézt. jinak by rozbor první mohl vypadat asi takhle: Maluju tvý tělo Xxx X Xx rozchod byl celkem sešup Xx x Xx Xx a tak místo barvy x x Xx Xx použiju kečup. Xxxx Xx takhle je vidět, že tam toho moc nesouhlasí,a pojmenovat to pořádně neumim. jestli to mam dobře, to už netušim, každopádně je zbitečný to pitvat, když autor ani nehledí na počet slabik.

gringoo - mohl bys tu poznámku o chybějícím rytmu rozvést? Vcelku mě zajímá, co ses od posledně naučil.

obsah téhle řikanky se mi líbí, ale jako vázané verše ne, chybí rytmus, a rýmy dost jednoduché a nezáživné.raději bych to dal do jen tak pro radost třeba.

nemluvná> No, skrze slova "rozchod", "místo plátna kresli na kuchyňskou linku", "lásku ten cit který pošel", jsem se snažil říct, že "zrovna" na její tělo už nemaluju :-) Ale je to jen pitomá básnička. Představuj si co cheš :-)

Ehm...a to maluješ jako na její tělo? Nemá to být v kategorii erotická?

myslí, že je to hodně nápadité. Každopádně mě to oslovilo, pobavilo a líbilo se mi. T*