Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pořád žije

03. 10. 2011

127

Autor

Max Hutar

Pořád žije u těch velkých hrubozrnných

barev, je to zaměstnání posvátnem.

Láska se pak odbývá telegraficky:

už jen na první pohled,

a formou dramatických příjezdů:

místo Adama k Evě do páru Adolf.

Spojit vše do jednoho svědomí

se stalo cílem

- po splnění už si představuje jen

úlevné ležení na zemi a blití.

Právě tím je celá cesta na začátku,

neprošlapaný prales, je chobotnicí bez chapadel.

(Pravda, jedno chapadlo má, a to je ztvrdlé.)

Přesto přiznává pln závisti, která ho nechá

našim očím zmizet za obzorem bez pointy:

Oblaka se nikde vyplakat nepotřebují.

3 názory

obraznost a znovu vybírání nečekaných kousků do podoby světa. cítím, že mi tu něco uniká, nedá se úplně uchopit a pojmout. to mám u básní rád. např. "spojit vše do jednoho svědomí // se stalo cílem"; nebo úvodní dva verše. ale i to následující je platnou stavbou. *

Trauma

03. 10. 2011

Dát tip

Slovo ,,hrubozrných'' hned na začátku mi otrávilo celou báseň. Až konec zdál se mi krásný(moc!!!). Otipuju až si to přečtu podruhé a slobo ,,hrubozrných'' naučím se trávit. Pardon.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.