Malá holka

Malá holka v tobě ráno probuzená

ti nedá spát

a žena,

která košile žehlila

nevstává a do klína ji proudí touha

létala by zpívala

a po louce pokosené

svá bosá chodila

nechala by jít

a měla klid

a měla neklid,

když žence spatřila by.

Ta malá holka dlouho spala

nečekala

probuzená ze sna choulí se rozespale

nepočkala

za chvíli vstane

a láskyplně vezme ten kus prádla

co nežehlívala ráda

vzpomene milého

už má ho ráda

a hladí jeho ramena

po látce ruka bloudí

snad večer znavena

zabloudí pod podloubí

a s bílou košilí

na hrob utíká

snad zešílí

snad uniká.

Co matička by řekla jejím snům

co kytička povyrostla

k dnešním dnům

na kopečku hlíny

s bílou v ruce povídá jí

o svých snech co mívá

o těch dnech

kdy mládí dlouze zívá

snad jeden vzdech

a mokrá hlína

ve zdivočelých zdech

nezabloudí

jen stín se míhá

slyšíš jej dnes

a jeho dech se dívá

Holko holčičko Janko Janičko

Smutkem kýváš na naše těla se díváš

Milovali?

Jabko jablíčko, kutálej se v tobě hledej díru

učešešem si hroznů

zabalíme do papíru

do co z nich zbyde

vezmem capartům

a zapálíme dům.

Stanko Stáničko

Políbil jsem tě dnes

Maličko

Zatočila se ti hlava a snídalas rozechvěle

Se rtů rosa spadla

Spadlas mi rovnou do postele se nedívej na mě

Dlouhá věta cizí sny a Květa nechodívá do mé tmy

Proč by holka chodívala

Do prádelny pospíchala

Ruce sobě prostírala na bělostný klín

A my v něm

A Zlín

A Červen

A jíl

a jedem a na saních a zapomněli padat sníh.