Procházka nočním Brnem

Potemnělá ulička nočního Brna

odvážné kroky místem, kde čas

jako by odvál veškeré naděje

V zákoutí spí dva bezdomovci

Proplétám se k hlavní třídě

k níž mě doufám troleje dovedou

světla města obavy zeslábnou

zapomenu na ulici temnou a omšelou

Blikající diody a neony heren

v nichž černý vír peníze pohlcuje

s kapkou alkoholu a naděje

na výhru k tamějšímu osazenstvu pluje

Ve víru všeho žití se ocitám

jak dorazím na hlavní nádraží

kde na rozjezdy davy čekají

a sociální nůžky svůj lesk zde odráží

Svým spojem vstříc posteli jedu

v poklidné části města

kde končí má cesta

mají sídla ústavy pro vzdělávání a vědu

Než se mozek do říše snů přenese

stihnu otevřít nazelenalou knížku Makra

a pod lampu sjedu teorie od Keynese,

ať z toho Brna taky něco mám...