Démoní Lord Země I. - VIII

Jinak Zemi jsem dal do současnosti a vzhledem k inspiraci japonskou mangou a anime jsem zvolil hlavním působištěm právě japonsko, i když místy, kvůli hledání informací, to asi nebude vypadat dvakrát dobře, ale snad nad tím většina mávne rukou.

Místo: okolí Akiby, Tokyo - Země

 

Tar poslušně kráčel za Lily s batohem na zádech, ve kterém krom oblečení byla i poslední věc, co ho spojovala s jeho starým životem. Všechno ostatní pak odnášel pohled na Lily před ním. Byla krásná, přímo nebesky! A když se Lily otočila a věnovala mu jeden ze svých vřelých úsměvů, srdce se mu rozbušilo ještě víc. Nikdy předtím se o opačné pohlaví nezajímal. Démonky ho dvakrát zrovna nepřitahovaly. Různé výrůstky po těle, neurčitý počet končetin, nelidská podoba a ta jejich děsivá a nepředvídatelná povaha. Tyrael sice byla krásná, vypadala téměř jako normální žena a zahrnovala ho přízní, ale byla to koneckonců jeho sestra! I když sourozenecké páry mezi démony nebyly nijak neobvyklé.

Po příchodu na Zemi se však Tar s každým krokem stále více ohlížel po ženách kolem sebe a cosi v jeho nitru ho nabádalo, aby se pokusil ještě o něco víc.

„Odkud vůbec jsi,“ zeptala se Lily a vytrhla tak Tara ze snění.

„Ehm…,“ Tar se ocitl rázem v úzkých. S tímhle vůbec nepočítal. Nechtěl v Lily vzbudit podezření, ale ať se snažil sebevíc, nemohl přijít na žádnou odpověď, která by nevyvolala jen další těžce zodpověditelné otázky.

„Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš,“ řekla po chvíli trapného ticha Lily a Tar si úlevně oddechl. ‚Pěkně podřadný démon, když nedokáže zalhat ani na tuhle obyčejnou otázku.‘ Pak se Lily zamyslela a rozhodla se od Tara přeci jenom něco dozvědět. O Pekle a démonech věděla jen to, co jim řekli učitelé a taková příležitost se jí hned tak nenaskytne: „Tam odkud pocházíš jsou všichni tak opálení?“

„No,… ano.“ Zmohl se Tar na jediné a cítil neviditelnou smyčku utahující se mu okolo krku.

„Co tvá rodina? Já mám bratra.“

„Mí rodiče jsou mrtví, ale mám starší sestru, která se o mě odmalička starala,“ odvětil Tar věcně a úlevně si oddechl, neboť na tuhle otázku mohl odpovědět bez zbytečných prodlev.

Lily se zaradovala, konečně něco, v čem se Tar rozpovídal. Nikdy jí ale nenapadlo, že démoni mezi sebou udržují nějaké rodinné vazby. „To je mi líto, neměla jsem se ptát,“ řekla a pozorovala Tarovu reakci. Jak předpokládala, soucit neznal, a tak hned pokračovala ve zpovědi: „Máš svou sestru rád?“

„Mám, ale dost často to se svojí starostlivostí přehání,“ pak si Tar vybavil sestřinu tvář a zamyslel se nad tím, co právě teď asi dělá. Možná, že se už o jeho útěku dozvěděla?

 

***

 

Mezitím

Místo: Trůnní sál – 9. pekelný kruh

 

„Ještě jste ho nenašli?!“ vykřikla Tyrael a v návalu vzteku zabila posla, který nesl hlášení od Yerdola pátrajícího po Tarovi v Tartaru. V pořadí už čtvrtého. Potom se zabořila do trůnu a v nervozitě začala rukama pevně svírat jeho opěrky.

 

***

 

Tar s Lily přešli silnici a dostali se k obrovskému staveništi. Tar z informačních cedulí vyčetl, že tu bude stát nové obchodní centrum, ještě velkolepější, než jaké bylo v Akibě. V duchu nad tím mávl rukou a raději opět upřel svůj zrak na Lily. Ta si to mezitím zamířila rovnou k plotu.

Pomalu se stmívalo a všichni dělníci už dávno odešli domů. Teď bylo na stavbě jen pár hlídačů a ti se místo své práce více věnovali televizi, kde právě dávali nový zábavný pořad.

Lily objevila díru v plotě a hned se jí protáhla, následována Tarem v těsném závěsu. V krátkém odstupu je následovala i dvojice pronásledovatelů, po kterých dírou v plotě prošli ještě dva bratři.

Tar se rozhlížel po okolí. Na Zemi toho bylo tolik k vidění. Nevěděl, na co se má dřív koukat. Nejradši by se Lily začal vyptávat, ale nechtěl působit hloupě. 

Lily po očku zkontrolovala pronásledovatele, a když se ujistila, že neztratili jejich stopu, zamířila blíž k rozestavěné budově.

 „Tady bydlíš?“ zeptal se Tar a vzhlédl vzhůru, aby si prohlédl celou ocelovou konstrukci budoucího obchodního centra.

„Ne, tady naše hra končí,“ odvětila chladně Lily. Potom ho kopem poslala do hromady prázdných kartónových krabic. V místě, kde před tím stál, pak prolétla energická koule a jí se mihlo hlavou: ‚Jak jsem předpokládala, nejsi vůbec důležitý…‘

 

Dvojice pronásledovatelů v oblecích a se slunečními brýlemi se protáhla dírou v plotě. Nejprve zkontrolovali, zda si jich jejich kořist nevšimla a pak jestli je někdo nesleduje. Dva bratry však nezpozorovali. Vzájemným kývnutím si dali souhlas. Konečně dobré místo, pěkně stranou od všech nechtěných přihlížejících. Potichu se přikradli za Tarem a Lily, dokud se jejich kořist nezastavila před ocelovou konstrukcí.

„Energická koule!“ zaútočil první z nich a zasáhl by Tara přímo do zad, kdyby ho Lily těsně předtím neodkopla. „Sakra!“ zaklel. On i jeho kolega cítili Tarovu nepatrnou démoní auru hned od začátku. Mysleli si, že to je konkurence, a tak se ho chtěli zbavit dřív, než mohl přivolat posily. Nepodařilo se.

Oba démoni vylezli z úkrytu, rozpažili ruce a začali se připravovat k dalšímu útoku. Mezi prsty jim kmitaly elektrické výboje, které se jim shromažďovaly v dlaních do podoby koulí: „Energická koule!“

Na Lily mířilo několik magických útoků, před kterými uskakovala a všelijak uhýbala. ‚Kruci!‘ zaklela, vůbec nepočítala s tím, že bude nucena bojovat s démony na dálku. Doufala, že po ní půjdou bojovníci a ne střelci. Sama dávala přednost boji nablízko. Rozhodla se tedy ustoupit. Zhmotnila svá křídla a pokusila se vzlétnout, ale v tu chvíli zapomněla, kde se nachází. Zády narazila o traverzu ocelové konstrukce budoucího obchodního centra a zřítila se z výšky dvaceti metrů zpátky na zem.

Oba lovci se doširoka usmáli a vycenili zuhelnatělé zuby. Chytili se za ruce: „Spojení!“ zdvojnásobili svou magickou sílu a následně společným úsilím vytvořili energickou kouli, třikrát tak velkou, než ty předtím. Jeden druhému věnoval letmý pohled a potom společně kouli energie vrhli proti Lily, která stále ještě ležela omráčená v prachu na zemi.

Lily pootevřela oči, aby jen pohlédla vstříc své záhubě. Nedokázala se pohnout, mohla jedině doufat v záchranu. Ta však nepřijde, protože jednala na vlastní pěst. Vybavila si tvář bratra, archanděla, a jako kdyby znovu slyšela jeho káravý proslov o tom, že když je někdo pouhý anděl čekatel, tak nemůže sám lovit démony. Proč ho jenom neposlechla! Teď už však bylo příliš pozdě zpytovat svědomí…

---