Dětství

Dětství

Vzpomínáš na dobu,
tu dávnodávnou dobu
kdy heřmánkem voněly louky podél cest
kdy pochod střevlíků bylo slyšet
na kilometr daleko

vzpomínáš na tu dobu kdy jsi umýval
svoje slaměné vlasy v proudu řeky
plné chcanek o kterých jsi nevěděl

a jak ta trocha slunečních paprsků
uměla neobyčejně pálit do pórů kůže
aby do nich zlato vypálila
a rozbité koleno plné polního prachu
svrbělo až se mi tvář pokřivila
a já ve větru mžoural

Kam odešla ta dávná doba
kdy jsem na oblohu
maloval hvězdy
prstíky
od hlíny špinavými

Neodešla nikam
jen nás na chvilku
předhonila