Pocta Jaroslavu Seifertovi

Pocta Jaroslavu Seifertovi

S očima otevřenýma
hleděl jste na svět,
jak se moudrým lidem stává.

Kéž bych byl též jednou moudrý
a mohl to o sobě říkat.

V životě jste nechtěl nic zradit,
a kolikrát to muselo bolet,
když korálové naušnice tály jako vosk
na obnaženém, rozpáleném těle.

Ukázoval jste lidem, jakou sílu
může jeden lidský úsměv mít.
Kusy lidství jste rozhazoval
kolem sebe vždy s pokorou.

A dnes:

Kralupský hřbitov stojí vysoko nad městem,
a vy každý den scházíte dolů
pro polibky něžných dívek,
protože si ne a ne pomoci.