Stíny nad Valciou

_{kapitola I.}

Kde jsou? Jak se sem dostali? Kudy vede cesta domů?

 

20.září 1944, Operace Market Garden, Holandsko, asi 25 km od Amsterdamu 1:30

V dáli se ozvaly výstřely. Major se rychle probudil, popadl svého Thompsna a rozhlédl se okolo sebe. Asi kilometr vzdálená vesnice živila nově vzniklý oheň. Majorovi se před dvěma dny, když se přiblížili k této vesnici, celá situace nezdála. Vesnice byla obydlena asi 350 nacistickými vojáky se dvěma tanky. Nepochopil kvůli čemu je zde tolik nacistů. Navíc hlídky hlásili, že během dvou dnů pozorování neviděli žádného civilistu. Opět zazněla nočním klidem střelba doprovázena šílenými výkřiky. Major si z toho už nic nedělal, takhle to probíhalo už alespoň 4 hodiny.

7:15

„Pane majore, hlídka se vrátila,“ řekl přibíhající seržant a zasalutoval. „Pohov seržante, jak to vypadá a co to tam byl včera za bordel?“ otočil se s otázkou major na seržanta. Seržant viditelně polkl a odpověděl. „Pane, nevím jak je to možné, ale všichni nacisté přes noc zmizely, asi 40 nacistů leží po celé vesnici mrtvých, většina z nich je skoro roztrhaná na cucky.“ Majora to viditelně znepokojilo. „Doprdele co se to tady sakra děje. Seržante

vemte si 14 chlapů a porozhlédněte se tam,“ řekl major a posadil se na zem.

8:30

Z dálky se ozval výkřik, pak další, a další. Následně se ozvala střelba doprovázena dalšími výkřiky. Major vyskočil a popadl Thompson.

„Osm vojáků semnou,“ křikl a rozeběhl se směrem k městu, a dalších osm vojáků s ním. Major doběhl doprostřed malého náměstíčka, všude okolo

poházené kusy lidských těl. Rozhlédl se okolo sebe až nakonec jeho oči spočinuli na kostele. Byly na něm pověšeny dva různé prapory, jeden s naci

stickým křížem a druhý s é znakem Himmlerova Černého řádu. Rozběhl se společně s dalšími osmi vojáky ke kostelu. Vrata kostela byla dokořán a o jednu z částí se opíral jeden z amerických vojáků, z první skupiny. „Medik,“ zařval major a klekl k vojákovy.. Ten se na majora podíval a pokusil se něco říct. „Chrrr, p..ne, chrr,“ z úst se mu řinula krev a břicho měl roztrhané a střeva se mu tlačila ven „nechrče..nechochrrďte chrtam….“ Voják se rozkašlal a padl na zem. Medik mu zkusil puls a zavrtěl směrem k majorovi hlavou. „Prohledejte ten kostel doprdele, chci vědět co se tady děje,“ zařval major na ostatní a otř

el si krev do blůzy…

9:10

„Pané, máme tu dva civilisty.“ Ozve se z útrob kostela. Major se podívá dovnitř a opět se mu zvedne žaludek. Po celém kostele se povalují části lidských těl, přilby, pistole a kusy dřev z rozmlácených laviček. Před oltářem je pak veliká hromada lidských kostí. Navíc po všech stěnách kostela jsou zvláštní znaky a symboly. Major dojde v seržantovy který ho volal, prohlédne si oba dva civilisty. Jsou to asi dvacetiletá krásná žena a opuchlý a tlustý kněz. Major se už chce na něco zeptat když v tu chvíli prořízne úmorné ticho křik a následná střelba. Major se ohlédl a zahlédl utíkajícího vojáka za kterým běžela nějaká příšera. Popadla ho a ukousla mu hlavu. Major vše sledoval s otevřenou pusou dokud ho nezatahal kněz za ruku. „Pane musíme se schovat, je to vlkodlak, ten nás klidně všechny zabije. Pojďte musíme se schovat.“ Kněz se na majora usměje škodolibým úsměvem a rozeběhne se k východu z kostela. U vchodu se málem srazí s vracejícím se vojákem. „Pane ony ožily, ty mrtvoly ožily..pane ven nemůžeme ony ožily..“ křikne voják a běží dál k oltáři, kde vběhne vlkodlakovi přímo do náruče. Vlkodlak máchne rukou a vojákova hlava i s přilbou odletí ke stěně.

  „Pojďte schováme se do sklepa,“ křikne opět kněz, v ruce už třímajíc nacistickou      MP40 a rozběhne se k pravé lodi kostela. Rozrazí dveře a čeká až všichni vběhnou dovnitř. Poté zarazí dveře a hodí na ně závoru.

asi 10:05

„Doprdele co se to tady děje? Co to bylo venku za obludu? A proč ty mrtvoly ožívaly?“ křikne hystericky major když se konečně zastavily u konce sklepení. Jde vidět, že toho má plné zuby. „Doprčic odpoví mi na to někdo?“ major zdvihne hlavu a uvidí proč mu nikdo neodpovídá. Těsně před majorem je zářící ovál. „To je ten portál,“ poprvé promluvila mladá dívka „oni to opravdu dokázaly.“ „Cože? Co to kur…“ Major nedokončil větu. Z dálky se ozval praskot dřeva. „..va jsme v háji..“ „Musíme do toho portálu, je to naše jediná šance.“ Řekli skoro současně kněz a dívka. Major na ně pohlédl a kývl hlavou. Vstoupil do portálu.

Někdě, neznámo kde

Major se objevil v jakémsi lese, s údivem hleděl kolem sebe. Do zad mu narazil další voják a major spadl na zem. Zvedl se popošel dál od portálu. Když prošel i poslední voják portál zmizel, uzavřel se. Major se podíval kolem sebe vidí pět vyděšených vojáků, starého tlustého kněze a krásnou dívku. Kde jsou? Co se stalo?