1) Déšť
2) Jsem normální (ale nesmí se zatáhnout)
3) Pes (a) domácí
---
1) Nezdá se mi, že by tentokrát něco výrazně převyšovalo ostatní, a tak jsem nakonec vybral Déšť pro závažnost tématu.
2) Zprvu jsem si myslel, že to bude nuda, ale nebyla. Postupně jsem se začetl a byl bych četl dál, kdyby to pokračovalo. A to mluví samo za sebe. Ale je to spíš takové vyprávění.
3) Asi nejlépe řemeslně zvládnuté. Vtipné převtělení.
1. duke
2. Danny
3. Cheth
Duke je u mě nejlepší. První předpoklad textu je ten, aby ho člověk chtěl dočíst do konce, protože ho text nějakým způsobem baví, aby si užil každou větu. I když to skončí trochu zklamáním, jako v případě Dannyho, tak pořád Dannyho povídka (anekdota) má všechno. Není napsaná zázračně, ale ani špatně. Flákač, jen pro srovnání, by potřeboval výrazně více editace, aby se text stal aspoň trochu stravitelným a aby autor dosáhl nějakého efektu. V tomhle třeba oproti dukovi flákač absolutně zaostává. Neumí stylizovat, syžet nula, voda se čeří sama....
Tak znovu a žlutěji :-)
1. Flákač: Pes (a) domácí
Zručně napsané a čtivé, se závěrečným překvapením. Atmosféra tíživé lidské osamělosti, propojená s jakýmsi tragikomickým úšklebkem, vytváří zážitek, na který hned tak nezapomenu.
2. Cheth: Jsem normální (ale nesmí se zatáhnout)
Nadchlo mě, jak autorka dokáže skvěle pracovat s formou "můj milý deníčku", aniž by přitom přestala být nad věcí, trefná a vtipná. Hrdinka je uvěřitelná, lidsky mně velmi blízká, aniž bych měla pocit, že se mi autorka snaží "hrát na city". Myslím, že udržet při psaní tuhle rovnováhu je dost velké umění.
3. Bohouš Krejza: Déšť
Tahle povídka na mě udělala dojem hlavně přesvědčivě navozenou atmosférou psychické krize, kdy se hrdina snaží nějak fungovat v realitě, z které ho krutě vytrhla smrt dítěte. Je zajímavé, že všechny tři povídky jsou v jistém smyslu variacemi na téma osamělosti jedince mezi lidmi.
1. Flákač: Pes (a) domácí
Zručně napsané a čtivé, se závěrečným překvapením. Atmosféra tíživé lidské osamělosti, propojená s jakýmsi tragikomickým úšklebkem, vytváří zážitek, na který hned tak nezapomenu.
2. Cheth: Jsem normální (ale nesmí se zatáhnout)
Nadchlo mě, jak autorka dokáže skvěle pracovat s formou "můj milý deníčku", aniž by přitom přestala být nad věcí, trefná a vtipná. Hrdinka je uvěřitelná, lidsky mně velmi blízká, aniž bych měla pocit, že se mi autorka snaží "hrát na city". Myslím, že udržet při psaní tuhle rovnováhu je dost velké umění.
3. Bohouš Krejza: Déšť
Tahle povídka na mě udělala dojem hlavně přesvědčivě navozenou atmosférou psychické krize, kdy se hrdina snaží nějak fungovat v realitě, z které ho krutě vytrhla smrt dítěte. Je zajímavé, že všechny tři povídky jsou v jistém smyslu variacemi na téma osamělosti jedince mezi lidmi.
1. NA VEŘEJNOSTI HO, KUBO, NEVYTAHUJ! autora brackenridge
Hezký pohled na svět, pohled z jiného úhlu. Autor se umí dobře vcítit do "jinak uvažujících" a do jejich životní filosofie.
2. Déšť autora Bohouš Krejza
Zvláštní, chladné podání životní tragedie. Nemohu říci, že líbí; spíš zaujalo.
1. Flákač
2. Checht
3. duke
Ad 1.) Popravdě řečeno se mi po prvním přečtení ta povídka zdála trochu nevýrazná, ale po druhém už ne. Na počtvrté jsem ji sežral. Nádherná, těžká atmosféra, v níž magické motivy nepůsobí samoúčelně, ale jako přirozený stav ani ne tak nemoci, ale duše hrdiny. Líbí se mi i ten skromný děj časově vymezený horečkou a závěr s mužem a chlebem je naprosto kouzelný.
Ad.2) Svěžě napsaný text, vcelku vtipný. Trochu trpí nedějem a me-ismem.
Ad.3) Tentokráte mi ten duke přišel nějak hůře uchopitelný, vcelku mi scházela situační ostrost obrazů, v nichž je zároveň zanesena silná citová stopa. Tady mi to přišlo nějak neopracované. Ale furt to je dobrý.
1. flákač - nejasný, ale přesto čtivý a odhalující cosi nepostřehnutelnýho.
2. cheth - uvěřitelný včetně formy, schopný zprostředkovat cítění bez sklonu k patetičnosti, příjemně banální, takže ani nenudí, ani neodvádí pozornost od nálady ke konkrétním situacím.
--
déšť utápí parádní momenty v patetických kulisách,
babička je prostředím skvělá, ale hrozně se vleče,
pracovní den a onanista mi připadali prvoplánoví bez přidané hodnoty,
kuba čtivý a jaksi humanisticky smysluplný, ale kontext s titulem "povídka měsíce" mi připadá nepatřičný - příjemná bra(c)kovitost je pořád brakovitost:).