život jedné rusovlásky

Bylo jí 34 a měřila 167cm,

malá kurvička s kudrnatýma zrzavýma vlasama.

Chodila často, často, do baru U rozlité konve a tady nabízela svoje křehké tělo.

Tělo plné malých pih, které, sotva znatelné, se promýchávali s velkýma jizvama.

Měla roztodivné zákazníky, kteří měli různá podivná přání a ještě zajímavější tajné vize a chutě smíšené s představami o chodu vztahu muže se ženou, ženy se ženou, zvířectva s člověkem atd.

Zkrátka jí bili hlava nehlava a občas i víc. Když se začala vzpouzet, tak je to bavilo daleko nejvíc, a když řvala strachem a bolestí se připočůrla na podlahu, oni potom rozkoší kvíleli a polstrované stěny sklepa měly co, navždy, tajit.

Ráno se napudrovala, běžela si koupit hospodářské noviny a cigarety. Sedla si na lavičku, vždy stejnou (pokud byla obsazená, šla jakoby nic kolem sedících dál), v rohu parku, s výhledem na vinici, někde v Benátkách nad Jizerou u zámku. Vykouřila 4 cigarety než zjistila kolik si dnes stojí euro či dolar (dle toho co měla od večera v kapse) ku koruně české a pak vyrazila na vlak do Prahy, matky všech kurev a verbeže.

V Praze se na nádraží probrala prachem a hovny ven na ulici, na vrchu u koně si dala čáru a hamburgera a povznešeně se snášela Venclsplacem dolů k baru.

Tady to její snoubení se s životem pokračovalo do cca 2 ráno, kdy musela s roztrhanýma punčochama mazat na vlak domů. Málokdy se stalo, že by se zdržela (to pak měli bratři a sestry drahý).

Docela ji ten život bavil, jen nevěděla, jak to dopadne. Ta číča si z toho prd dělala a to nás rajcovalo...