- nábřeží -

I.

kraj u tvých nohou je neklidný

snad by sis v skrytu přál aby byl mrtvý
ale v bílé tmě dnešní noci jsi na pokraji sil
- nevykopal bys hrob ani sobě
a o tolik jsi menší

krom toho tu jsou ti další
i když snad nestojíš o setkání

tatínek natahuje ruce plné peří
a říká
v zimě i ptáci zbělejí

jednoho po druhém
vyzobáváš z obrazu havrany
abys ho nenařkl ze lži

klopí zrak a dere zimní peří ze sokola

vypráví o komsi koho neznáš
a ty -  tak mladý
věříš že ti které jsi nepoznal
nebyli

tatínkovi se chvějí ruce
má strach že  dnes v noci tomu tak bude
a ti které jsi nepoznal
jako by nebyli 

II.

krajina u tvých nohou je neklidná
v bílé tmě ale nedohlédneš
ani na hranici
a nevíš
je-li to hranice sil

III.

hladina u tvých nohou je neklidná
ve tmě dnešní noci ale nepoznáš
jsou-li to lodě
nebo máš prchat
před bouří