Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Marnost

01. 01. 2012

357

Autor

handour

V hluboké osamělosti žiji,

vlastně nežiji, jen přežívám,

s pocitem marnosti se biji,

jen pomíjivé radosti zažívám.

Samota stala se mi přítelem,

a nicota věrným stínem,

už je mi to dáno ortelem,

bytí své naplnuji splínem.

Procházím se noční ulicí,

jen já a můj tichý stín,

vysoké lampy ostře svítící,

hasnou, pod pocitem mým.

Mihají se přátelé

a mihají se smíchy,

co bylo, není veselé,

bloudím mezi tichy.

Jak pomíjivé štěstí je,

a čisté city se špiní,

citlivost někdy zabije,

ty,co jsou prostě jiní…

2 názory

citlivých lidí kteří se cítí jiní a tudíž mimo ostatní je určitě víc - je to docela přiléhavě vyjádřené, líbí se mi to - souhlasím s předešlým komentáře, že samota nemusí být tak zlá a někteří lidé se k ní dobrovolně sami s mnohým zde řečeným se ztotožňuju

Honzyk

02. 01. 2012

Dát tip

...říkanka...(podle mýho), ale jinak - samota nemusí bejt až tak špatnej přítel: hlavně když si člověk potřebuje pročistit hlavu a "usebrat se"...)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.