hospodská

Dnes v malé místnosti sedě,
tož byl jsem na tom bledě.

Mé tváře bledé, 
ruce se třásly,
v hlavě včelí úl
a v zadku třímetrovej kůl.

Dnes v malé místnosti stoje,
tož měl jsem pracovní prostoje.

Žízeň jak dán,
žaludek naruby,
po dnešní noci, 
kabát mám z ostudy.

Plazivši podle zdi 
z hospody tajmo,
zmizel jsem z palírny,
mluviti darmo.

kdo by si pomyslel že byl jsem jak Mužik,
vedle je, vedle je,
přefik mne buzik.