- milý deníčku -

04:25 – všední -

to kázal bratr Tomáš:

nedostatek víry
je budit se tři vteřiny před tím než se rozeřve budík

a komu to vadí?
vždyť modlitba z pověrčivosti
je nakonec pořád modlibou

21:35 – sen o figuře -

v tom černobílém světě
je pořád těžší usínat

nesměle zvedám jezdce
chtěla bych prohrát
a není s kým a jak

09:50 – snídaně s cizincem –

jistě že je to lež

nikdy jsi nepoložil ruku na ledovec
a nebál se noční bouře na planině tak rozlehlé
že spolykala obzor a každé ráno
svou šeď zahalila do mlhy
snad z cudnosti
nebo ze zvyku

nejsi pro to o nic méně člověkem
jen nevíš

co vidím za zamrzlým oknem

a proč na něj nedýchám

16:05 - alibi –

počítám havrany (posedmé a pořád
jsou přesně dva)
abych na tebe nemusela pohlédnout

vím - něha je strašlivá
není-li ničím než maskou lítosti
ale kdo hřeší víc
- ten kdo ji dává
nebo ten kdo tak neodbytně prosí?

18:15 – návrat domů –

nemám jméno pro tolik bolesti
jen prosím o sníh
který by do rána zakryl stopy k hrobu

stydím se
za to nepatřičné svědectví stesku

01:01 – důvod -

snad že chci chybět – komusi

má hořká svobodo
kdo mi tě odpustí?