Kyvadlo

Sedím v křesle v přítmí svíčky
s nohama když na stole
popíjím svou pátou Whisky
zaslechnu ten tikot hodin

Kde se tady vzaly ?
Já je přece nezval
na to už jsem starý
nezvu ,koho neznám

Vísí tady na stěně
jako snad už roky
tak ať , říkám zasněně
pozdravím je gestem ruky

Pozoruju kyvadlo
těch prapodivných hodin
jen tak mně to napadlo
doutník , při tom kouřím

Pořád se jen houpe
napravo pak nalevo
jenom kam si troufne
monotónní divadlo

Jsi popravčí času
říkám tomu kyvadlu
kýveš se tu bez hlesu
jako lotr v propadlu

V kyvadle těch starých hodin
uviděl jsem sebe
sebe se svým svědomím
noc i jasné nebe

Když se dotknu hrany
padám zase dolů
z té či druhé strany
zas a zase znovu

Kmitám tady v prostoru
stále někám spěchám
k nekonečným obzorům
ale vlastně nemám kam

Jako tohle kyvadlo
připoutané k hodinám
jsem tu vlastně na stálo
před čím stále utíkám ?

Najednou ty hodiny
jako svatý grál
náhle někam zmizely
já zůstal jsem tu sám

Jen stín kyvadla těch hodin
dál se hýbe na zdi
nevím ani netuším
kdy zastaví se navždy