Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehnízdo souzvuku vzduchů
Pro J.H. (bez touhy - tedy uzlina paměti mohla být pohlížena jako každá jiná a takto oceněná jako jedinečná, zcela minulá aneb jedno jablko přečká i opadané listy, v černém obrysu čelí zimě a říká: jablko) (Picasso se na jedné velice pozdní fotce usmívá jako chlapec na pouti - přitom poslouchá závěrečnou árii flamenga (tradičně smrtí a odloučením naplněnou) v čase Guereniky )
Dojetí objímající
Dal jsi mi příteli
vlhký hadr na hlavu
Nevěděla o horkosti
Jen olízla vrstevnice
Zanedbala čas
Stanula
Je jedno, kdo byl pryč
Teď stojíme v dlaních
Studná zvířata po bocích
Poslouchám ptačí hymnu
Pamatuješ
Říkala jsem - podmaníme si život
A zatím se život stal vzduchem
který dýcháme štracháme hledáme
Nabývali jsme ztráceli
ale nikdy nepřestali věřit
Že existuje svět ptáků
Díváme se si do očí
s rovností tětivy vzletu
není čeho se bát
Je z čeho se radovat
Planiny rozhovoru nejsou sekané
Byť sníh dělí krajinu časem velkého mrazu
Příteli děkuji za dojetí Ti děkuji
Za hnízdo souzvuku vzduchů