* *

Uteklas pryč

a neptala ses

jestli mi nechybíš.

 

Odemklas mé srdce

a nechala sis klíč.

 

Obelhala jsi mě

prý budu s tebou šťasná

budu látat v sedmém nebi!

Teď zkouším vstávat ze země

a útěcha není nic platná.

 

Říkalas, že jsi upřímná.

Ničeho se nebojíš.

Bílou vlajkou mávám

a zemi jsem zase blíž.

 

Utíkáš mi

a nestydíš se lhát.

Leč - budu znova chybovat,

když ti povím,

zůstaň?

 

Odcházíš jak poslední paprsky slunce,

jen červánky se odráží v duši

a srdce splašeně bije na poplach,

že odešlas.

---