Noc s Merlotem

Hýčkám si představu o žití
kousek z té mozaiky patří ti
vzpomínám na věci minulé
a co ty? vzpomínáš?
minule
u jedné lavice v hospodě
vyprávěls příběh svůj
- v pohodě -
ráda jsem ze tvých úst slyšela
o jiné hospůdce
docela
dost mě ta představa
bavila: u vína ona - ty
nebyla jsem tam já
nevadí
pověz mi
která jsem v pořadí?
nesejde na tom
zda druhá či tisící
když chci být poslední
ruměnec na líci
můj či tvůj?
kdo to ví?
těžko si vzpomenu
co tehdy v hospůdce
bylo to za ženu
že o ní vyprávíš
své příští ženě

tváříš se sveřepě
až povýšeně
proč asi?
já přece nebudu pátrat
s kým chodíš víno pít
s jinou?
co naplat!
na patře zhořkne jí
v okamžik krátký
když jako bohatýr
řekneš: jdu zpátky
víš
doma s glejtem mě
má žena čeká
a teplá večeře
a postel měkká...

zasním se
přemýšlím
proč mi to říká
jen příběh z ulice
hle! nezbedníka
kaje či kasá se?
nejde mi z hlavy
já další ženou být?
okamžik slávy
zaplatit postavou
v příběhu novém?
nešetřil vtipem by
a plytkým slovem
ze všeho zůstala
láhev by prázdná
od pana Merlota
vizitka blázna:

u stolu jednoho
všechny tvé ženy
srkají známý chlast
nevalné ceny