Taková normální rodinka

„Vstávej ty vochlasto a padej odsud!“ ucítil prudký kopanec do břicha, který ho bleskurychle vytrhl z hlubokého spánku. Nad sebou uviděl obrovského policistu nasoukaného v těsné uniformě se samolibým úšklebkem na rtech, připraveného svou výzvu se vším všudy zopakovat.
„No jo už jdu, už jdu,“ Han se pomalu vyškrábal na nohy a co nejrychleji klopýtal ze strážníkova dosahu. Za sebou slyšel ještě zlomyslné uchechtnutí a několik uštěpačných poznámek, kterých si ale nevšímal a radši se znova pokusil vzpomenout si na předešlou noc.
„Nejspíš zase nějaká pitka,“ zabručel si nakonec sám pro sebe a rozhlédl se kolem.
Širokou chodbu po obou stranách lemovaly zamřížované vchody mnoha obchůdků, barů a jiných podniků. Nikde tu nebyla živá duše kromě Hana a policisty, který už odešel opačným směrem, aby dál pokračoval v ranní obchůzce. Po krátkém zaváhání v té změti chodeb Han rozpoznal obchodní komplex nedaleko věže Orowood, kde měla jeho žena byt a… v tu chvíli se mu všechno jasně vybavilo.
Leia, ta mrcha. Už dlouho věděl, že se ráda vyspí s kde kým a nebyl tak naivní, aby si myslel, že je to jenom kvůli politice, ovšem nikdy jí nenaznačil ani slovem, že něco tuší, natož aby jí to vyčítal. Koneckonců peněz má dost a o ty jde především, na pohodlný život si už také zvykl a vzdával by se ho jenom nerad. Navíc má tři krásné děti, které se v posledních letech staly jeho jedinou opravdovou radostí. Leia si naštěstí hleděla víc politiky a svých „známých“ než rodiny, a tak měl v jejich výchově poměrně volnou ruku.
Život mu vlastně nepřipadal tak špatný, až donedávna.
Potlačil další nával vzteku a kráčel dál směrem k východu z komplexu.
„Hej, slyšíš mě chlupáči?“ řekl do komlinku, který vytáhl z kapsy. Chvíli poslouchal šum statické elektřiny. „Tak chlupáči, jsi tam?“
[Neříkej mi chlupáči nebo ti vyrvu jazyk.] zachrčel pobaveně Chewie z druhého konce spojení a dost odporně si odkašlal.
„OK Chewie, víš ale, že je to jediný, co tě vytočí i ze spaní, jinak nic ve zlým.“
[Klídek, v pohodě, určitě si mě ale nebudil jenom tak, pokud jo, tak ti nějaký vomluvy stačit nebudou, kámo.] a rozchechtal se tak, až si Han musel s úsměvem odtáhnout komlink od ucha.
„To víš, že ne, to bych si nedovolil,“ pokračoval ironicky, jakmile smích ustal, „ale měl bys na sobě přece jen víc makat, poslední dobou jsi trochu zlenivěl,“ ušklíbl se.
[Nech toho, Hane, nebo mě zas vytočíš, mimochodem je to i kvůli tobě a tvý ženušce. V poslední době mi furt házíte na krk vaše děcka. Né, že by mi to vadilo, ale je to únavný. Hele počkej chvilku.] Chewie se na okamžik odmlčel, z komlinku bylo slyšet jen tlumené hlasy a pak několik tupých úderů. [Už jsem zpátky, hele já bych navopak řek, že v poslední době trénuju dost, nemyslíš?] a znova se hlasitě rozchechtal.
„Pokud považuješ mlácení ožralejch povalečů za trénink, pak bezpochyby,“ poznamenal Han, „hele nemám čas na plkání, přijď do kantýny ke Třem Jawům a hoď sebou, chlupáči.“ Ještě si poslechl pár Chewieho nadávek a rychlým krokem vyrazil do kantýny.

***

O několik pater níž ve vedlejší budově, snad ještě gigantičtější než obchodní komplex, někdo zabušil na kovové dveře.
„Takhle brzo po ránu a už se sem sbíhaj snad všichni opilci z Coruscantu, člověk si ani nemůže v klidu dát partičku sabaccu,“ postěžoval si vrátný svému spoluhráči a pomalu se odšoural ke vchodu do kantýny.
„To jsou k nám hosti,“ zvedl překvapeně obočí když vyhlédl špehýrkou ven, „jak se ti daří Hane?“ ani nečekal na odpověď a už otvíral dveře. „Chewie sedí támhle vzadu.“
„Díky,“ řekl Han a pokračoval dozadu do kantýny. Na tuhle denní dobu bylo nezvykle plno, a tak se musel prodírat pestrou směsicí tvorů, kteří tu popíjeli, obchodovali, okrádali opilce anebo dělali ještě mnohem horší věci. Když už to chtěl vzdát a počkat na Chewieho před podnikem, najednou zaslechl tlumeně známé vrčení a vydal se za ním. V koutě si všiml hloučku čumilů, který se postupně zvětšoval a zakrýval mu příčinu toho rozruchu.
Nakonec musel nevybíravě odstrčit jednoho mohutného thrandosana, aby se dostal dopředu, ten se vztekle ohnal a odhodil několik dalších tvorů, Hana si ale nevšiml. Ten ihned využil příležitosti a vklouzl před něj, kde se mu naskytl nepěkný pohled.
Chewie byl otočen zády a skláněl se nad drobným mužíkem ležícím na podlaze. Han pohlédl na jeho obličej a uviděl tam výraz obrovského strachu, který musel toho muže úplně ochromit, protože jinak by už dávno vzal nohy na ramena. Naopak Chewie neotálel ani vteřinu a popadl muže za krk, to ho ihned vytrhlo z transu a začal se divoce zmítat a volat o pomoc. Nebo to spíš jen zkoušel, protože wookijský stisk mu nedovolil vydat ani hlásku, jen přidušené chroptění a lapání po dechu, které stejně po chvilce ustalo.
Chewie ještě chvíli držel bezvládné tělo a díval se na něj. Pak ho upustil na zem a klidně se rozhlédl kolem, jako by se nic nestalo. Všiml si mezi ostatními Hana, kývl na něj a beze slova odešel k baru. Han překročil tělo a šel za ním, zbylí přihlížející se postupně vraceli ke svým záležitostem, protože už tu nebylo nic k vidění. Jen několik zahalených postaviček se vrhlo k tělu a začalo mu prohledávat kapsy.
„Tomuhle říkáš trénink? Co ti ten chlápek proved, ty vraždící monstrum?“ rýpl si Han, když si přisedl k Chewiemu.
[Ále, dyk to znáš Hane, hráli sme spolu šachy a já mám slabý nervy, zvlášť dyž sem takhle pod parou.] zamumlal Chewie a objednal dva drinky.
„No mě se omlouvat nemusíš, to spíš tý mrtvole,“ zasmál se Han. „Ale bejt tebou, dávám si pozor, možná seš známej galaktickej hrdina, ale nebudou ti to trpět do nekonečna, jednou tě seberou a nic ti nepomůže.“
[OK, budu se krotit, ale teď mi pověz, co máš na srdci a hlavně proč ses chtěl sejít tak narychlo? Je to něco vážnýho?]
„Jo, je to dost vážný, ale tady o tom nebudeme mluvit, pojď, proberem to cestou, máme spoustu práce.“ Potom do sebe oba hodili svůj drink a zvedli se ze židlí.

***

[To si fakt už nemůžeš nechat líbit Hane. To já na tvym místě…]
„Je mi to jasný Chewie, ale já jsem ji kdysi miloval a tohle bych nedokázal udělat, ani po tom všem bych to nedokázal,“ odpověděl nepřítomně Han a díval se na svůj vlastní obraz zrcadlící se v ocelových dveřích. „Vezmeme Anakina a padáme odsud, už ji nechci ani vidět,“ řekl nakonec, zrovna když vystupovali z kabiny výtahu.
Pomalu kráčeli chodbou směrem k soukromému bytu radní Organy Solo ve věži Orowood, vystavěné speciálně pro alderaanské uprchlíky. Když dorazili, Han opatrně zaklepal na dveře.
Za okamžik ze dveří vykoukl malý obličej noghrijského strážce: „Ach, Han z kmene Solo, vítám vás,“ řekl a vpustil je oba dovnitř.
„Už vás dnes nebudeme potřebovat, díky za vaše služby.“ prohodil ledabyle Han.
„Ale my máme své povinnosti, generále, to přece…“
„Jen jděte, zůstaneme tu s Chewiem přes noc, nic se tu nestane, věřte mi,“ usmál se Han na strážce.
„Dobře, předpokládám, že na vás se mohu spolehnout, generále,“ souhlasil nakonec neochotně noghri. „Ať vás provází Síla,“ rozloučil se a odešel i se svými dvěma kolegy.
„Tak to by bylo,“ ušklíbl se Han a zamířil do obývacího pokoje, Chewie ho těsně následoval.
„Tati! Hej, Jaino, táta je tady!“ vykřikl Jacen, když je uviděl vcházet, a vrhl se k Hanovi. Vzápětí se otevřely dveře a vystoupila z nich jeho sestra.
„Ahoj Chewie, kde se tu najednou berete?“ řekla zvonivým hláskem Jaina a šla k nim.
Han se v tu chvíli, přes veškerou snahu, neubránil odporu. Odstrčil Jacena a svalil se s hlavou v dlaních do křesla. Děti na něj překvapeně koukaly a nevěděly, co se děje nebo co by měly říct, a on se ze všech sil snažil uklidnit a vybavit si jakékoli příjemné vzpomínky, ale nešlo to, byl úplně na dně.
„Odveď je Chewie, už je nechci vidět,“ řekl nakonec přidušeně a dal se do pláče, snad poprvé v životě.
Chewie odvedl nic nechápající děti do vedlejšího pokoje. Po pěti minutách se Hanovi podařilo trochu uklidnit, hned na to se Chewie vrátil zpátky. Díval se do země a ruce měl celé od krve.
„Co, cos to udělal, ty blázne?!“ vyletěl Han nepříčetně z křesla.
[Je mi to líto Hane, víš, dyž sem tě tu tak viděl, já…prostě sem se neudržel a…]
Dál už Han neposlouchal, jen strnule civěl na Chewieho tlapy. V tu chvíli se změnil. Něco se v něm zlomilo.
„Dobře Chewie, to už nevrátíme. Teď se umyj, já přivedu Anakina.“
[Jak myslíš.] vyhrkl překvapeně Chewbacca a zamířil do koupelny.
Han mezitím opatrně vešel do ložnice, kde našel spícího Anakina, chvíli ho pozoroval a zase si vzpomněl na jeho sourozence, ale rychle ty myšlenky zapudil a zatřásl s ním.
„Tati?“ špitl rozespale Anakin.
„Jo, jsem to já,“ pronesl konejšivě Han, „ale teď si pospěš, mám pro tebe překvapení.“
„A jaký?“ vyzvídal Anakin.
„Půjdem se proletět, v obýváku čeká Chewie, vezmem tě do Falcona,“ mrknul na něj spiklenecky Han.
Víc Anakin slyšet nepotřeboval, bleskurychle se oblékl a za několik minut už stáli před Orowoodem.
„Tak, teď pojedeš napřed a počkáš na nás u Falcona, OK Anakine? Už jsem poslal pro vznášedlo, my tu ještě něco s Chewiem zařídíme,“ řekl znenadání Han.
Oba na něj tázavě pohlédli.
„Neměj strach, za chvíli jsme tam, támhle už pro tebe letí,“ dodal a strčil Anakina do vznášedla než mohl cokoli namítnout.

***

[Co to má znamenat Hane? Myslel sem, že odsud chceš co nejrychlejc vypadnout.] zeptal se okamžitě Chewbacca.
„Víš Chewie, mám na tebe prosbu. Jak už jsem říkal, já sám bych Leiu nedokázal zabít, na to jsem ji měl příliš rád, ale tohle jí odpustit prostě nemůžu…“ začal potichu Han.
[Chápu kamaráde, a nemám ti to za zlý, počkáme, až se Leia vrátí ze zasedání senátu a já to vyřídim.]
„OK,“ vzdychl Han. Pak se vrátili zpátky do budovy.
Došli až k bytu a schovali se za další zatáčkou klikatící se chodby. Han zrovna přemítal, jestli dělá dobře, když ho přerušil zvuk dvojích kroků. Jedny z nich byly nepřirozeně krátké a šoupavé.
„To je Threepio, pojď, půjdeme oba, já ho odvedu a ty to tady vyřídíš,“ zašeptal Chewiemu, ten kývl na souhlas, a tak vyšli ze svého úkrytu.
„Ách Hane, vyděsili jste nás,“ řekla překvapeně Leia.
„Asi jsem ztratil kartu k bytu a tak tu čekáme,“ usmál se na ni Han.
„Ale děti vás přece mohly pustit dovnitř.“ zapochybovala Leia.
„Potkali jsme je dole, prý šly nakupovat, noghrie měly s sebou,“ zareagoval bleskově Han.
„Zvláštní, dobře, tak tedy pojďte dál, pánové,“ usmála se a odemkla dveře.
„Víš, mám ještě nějaké jednání v docích a potřebuju k tomu Threepio, nějakej pitomej celní úředník a neumí basicem, je to k neuvěření. Doufám, že nevadí, když ti ho na moment odvedu?“ zeptal se Han.
„To víš, že ne miláčku, my to tu s Chewiem, zvládneme.“
„Tím jsem si jistý,“ zašklebil se Han, „tak pojď Threepio, ať to máme za sebou.“
Pak se otočil a následován zlatým droidem pokračoval dál chodbou. Na tváři se mu mihl letmý úsměv, když Chewbacca nabídl Leie partii šachu.

***

„Mohu vědět, o co se konkrétně jedná, generále Solo?“ zeptal se Threepio.
„Předpokládám, že jde jen o formalitu, co nevidět budeme zpátky,“ odpověděl vyhýbavě Han a v tu chvíli se zarazil, jako o kovovou stěnu. Byl to on. Teď a tady jde proti němu po chodbě a úplně sám. Větší štěstí ani mít nemohl. Rychle se zase vzpamatoval a vykročil,
vykročil vstříc pomstě.
„Generál Solo, jak se vám daří, zrovna jdu k vám do bytu, vaše žena mě pozv…“, začal princ Isolder, jakmile Hana poznal, ale zarazil se v půli slova.
„Ještě cekneš a je po tobě,“ rozzuřený Correlian stál proti němu s vytaseným blasterem, „nikdo ti nepomůže, tohle patro je poloprázdný, budova je skoro neobydlená, takže žádný hlouposti.“
„Ale pane…“ Threepio dostal přímý zásah blasterem a skácel se na zem.
„Nějak ti zamrzl jazyk ty parchante co!“ rozkřikl se vztekle Han.
„Já nechápu…“ konečně promluvil Isolder.
„Zmlkni!“ přerušil jej Han, „Věděl jsem, že jste spolu něco měli, ale tohle je i na mě moc. Vychovával jsem Jainu a Jacena a teď se dozvím, že ta děvka je měla s tebou!“ vybuchl Han jako sopka a v očích měl vraždu.
„Ale jak to můžete vědět?“ vypravil ze sebe naprosto ochromený Isolder.
„Věř mi, že bych to radši nevěděl, bylo by to lepší pro nás oba,“ řekl ledově Han a zamířil.
Isolder chtěl ještě něco říct, ale stačil jen otevřít ústa, pak práskl výstřel.
Jen co Han zastrčil blaster a zhodnotil svou mušku jako přesnou, uviděl přicházet Chewbaccu.
„Tak co, prohráls tu partii?“ zavolal na něj.
[Jo.] přikývl Chewbacca.
„Hele, jak je svět malej,“ ukázal Han na Isoldera, „není to poznat, ale je to on.“
[Koukám čistá práce, generále Solo.] zachechtal se Chewie.
„To jo, jen toho generála si už moc neužiju.“ opáčil Han. „Pojď, radši odsud vypadnem, chci ještě cestou koupit dárek Anakinovi.“
Pak se vydali směrem k obchodnímu komplexu.