moment dojezdu

Hlava se točí

knihy pobíhají po stole

srdce buší

na čele se vytváří kapka potu

a srdce buší.

Bylo by lepší kdyby ne?

Svaly v mém těle se vzpínají

jako kapr násilím a háčkem

vytažený ze svého domova.

Mozek poskakuje někde mezi snem

zdegenerovanou realitou

a chladným, ale teple zářícím vesmírem.

Ruka proměněná v zajíce

v zajíce libujícím si v kradení

a následném pojídání zelí

zelí je teď slovo

polykám ho a zvracím na papír

to vše dává smysl asi jako celý svět.

Je to těžký žít

když všechno kolem je mrtvý.

Marná snaha, ale i ta se počítá.