V autobuse

A - Jsi krásná.

B - Já vím, že jsem krásná.

A - To nemůžeš vědět, to ti mám říkat já.

B - Tak říkej, že jsem chytrá, a to jsem, viď?

A - Jsi nejchytřejší a já tě miluju.

B - A jak moc mě miluješ?

A - Üplně nejvíc!

B - Dej mi pusu.

A - Tady ne.

B - Dej, ať vím, jak mě máš rád.

A - Já tě mám víc než rád, já tě miluju, ale líbat tě tu nebudu.

B - Ty se za mě stydíš?

A - Co bych se za tebe styděl?

B - Tak mi můžeš dát pusu, ne?

A - Co bych ti tady dával pusu?

B - Co ti vadí? Jako ty lidí? Ti můžou bejt ukradený, ne?

A (dá jí malou pusu)

B - No to ses moc nepředvedl teda, nevím, co ti je.

A - Nemusíme tu hrát divadlo, ne?

B - Prosím tě, fakt nevím, proč se stydíš, ted zrovna, tady jako.

A - Já se nestydím.

B - Stydíš ... vždyť to vidím, že se stydíš.

A - Nech mě bejt, nebudu tady trapčit.

B - No jasně, nemáš mě rád. Pořád totiž myslíš na Verunu.

A - Jak si na to přišla?

B - Je to úplně jasný, nejsem blbá.

A - Hele, docela už mi lezeš na nervy, chvíli mlč.

B - (natahuje) nevím, proč si na mě poslední dobou takovej zlej.

A - Ale ne, vždyť nejsem zlej, miláčku, promiň, zlatíčko, beruško, no... já miluju jenom tebe, vždyť to přece víš.

B - Takže Verunu ne, jo?

A - Nevím, proč sem taháš Verču.

B - Jo Verču...jasně, chápu.

A - Co zase máš?

B - Víš, co? Nech mě, vždyť vidím, jak po sobě pořád čučíte.

A - Vždyť je to blbost, žárlíš úplně zbytečně.

B - Protože mi nedáváš dostatečně najevo, jak mě miluješ.

A - (vystupuje z autobusu) Panebože, panebože, to je kráva!!

B - Tak já jsem kráva, jo? No počkej, ňunínku, počkej!

 

(řidič oznamuje konečnou, všichni vystupují)

 

Vystoupí slečna, usmívá se a přemýšlí o shlédnutém teatrálním výstupu mladé dvojice. Po chvíli se zastaví a začne něco hledat v kabelce. Při zpětné kontrole prázdného prostoru pohledem zachytí dvojici, která ještě před chvílí vypadala na rozchod a nyní se vášnivě líbá v zátiší panelového domu.

 

A - Potřebujete něco, paní?

B - Asi závidí (smějí se) pojď k nám miláčku, a't jí nevypadnou voči (opět se smějí)

 

Během dlouhé minuty se tak převrátily póly, sever si vyměnil místo s jihem,  z Othella a Desdemony se stali Romeo a Julie a nevinná divačka se z krásky proměnila v raněné zvíře.

motto: Nevyzpytatelnost mládí svou rychlostí válcuje kdejakou myšlenku.

---