Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVločkaření
Autor
Robynson
Pro Mamče J
Vločkaření
Víčka jsou zavřená.Jsi tam někde za nimy? A jsi to ještě ty? A byla jsi to někdy ty? Budeš to někdy ty?
Čekám a zpívám si písničku co naučil mne sněhulák u cesty do soukromého pekla. Jsem celý zasněžený, už jsem zapoměl na co čekám, už nevím co je život a co čekání na něj. Kradu si chvíle sám sobě a stále se při tom přistihuji a trestám se, aby mne netrestali jiní.
Jsi les a stromy v něm, co je nevidím přes mlhu co z tebe k obloze stoupa. Nevim je – li ta mlha mnou či tebou. Když sníh ukryje mé oči do světa za branou, oheň co zahřeje a naposled oživí smrtí pohlazenou duši, z lesa v mlze bude přicházet. Ne proto že by les mne vnímal jako třesoucí se uzlíček zmrzlých řas, ale proto, že je lesem co zahřeje a oživí smrtí pohlazenou d
uši.Otáčím se za strachem, ale nesedí na obvyklém místě. Bylo dobře s tím brachem, co vždy při mně stál, nikdy na holičkách nenechal svého přítele ze světa bolesti a radosti. Na tisíce kousků rozmetán mou silou, která nebyla mou, tak jako nic na tomto světě není mé.
A ještě…………