Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Gripanderie

04. 05. 2012
0
2
581
Autor
PetrSm

Vesele smutný příběh o tom, že i zdánlivě dobře zajištěný člověk se snadno dostane do problému - a třeba díky tomu nakonec dostane jeho život lepší směr. Inspirováno a s úctou věnováno V+W.

 

 

 

 

 

 

 

Gripanderie

 

 

 

 

 

 

 

 

3. verze

 

 

 

 

únor 2012

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O b r a z  0.

Animovaný obraz, přerušovaný titulky

„Běžící“ kreslené barevné obrázky 

 

 

Na bílém pozadí probíhají zprava doleva obrázky ve třech patrech – v horním za sebou v cyklech prolétávají letadla s politiky, mávajícími z okýnek, obrněný transportér s andělskými křídly, stíhačky, vojenská transportní letadla a obláček, na kterém je kousek dálnice, ústící do tunelu - v prostředním se přerušovaně jako na výrobní lince posunují neustále šroubující, klepající atd dělníci, navíc vždy střídavě pracující a spící pod stolem     - ve spodním patře se pohybují kostry na invalidních vozících, s kočárky nebo o berlích.      Obraz se roztřese a produpe přes jeho spodní část korečkové rypadlo, které zahalí obě spodní patra černým dýmem. V něm se muže objevit název www.... V horním patře se nic nemění. Po několika sekundách projede cisterna s muži ve skafandrech, kteří rozstřikují chlór. Tím se obnoví bílá barva pozadí a po několika sekundách se obnoví všechna tři patra jako na začátku.

 

 

O b r a z  1.

Chodba úřadu

Interiér, Den

 

Procházení chodbou úřadu (z pohledu procházejícího FRANTIŠKA OCÁSKA m.o.). Na chodbách úřadu posedává několik lidí, někteří s berlemi nebo na invalidním vozíku. František Ocásek zdvořile zdraví a lidé slabě odpovídají. Přichází ke dveřím, klepe, vchází dovnitř.

 

 

 

O b r a z  2.

Úřadovna

Interiér, Den

 

 

František Ocásek (mladý, optimistický, inteligentního vzhledu, upravený) vchází do místnosti, ve kterém několik pečlivě upravených úřednic „vyslýchá“ pána na vozíku.

Úřednice 1:

Ale když si tu protézu sundáte, tak nakonec na tu mísu vylezete, ne?

 

 (pán na vozíku krčí rameny a snaží se pantomimicky naznačit komplikovaný manévr)

                                        

 Druhá úřednice si všimne Fr. Ocáska a všechny ho radostně vítají:

 

     Úřednice (dohromady):

Pane Ocásek, to jsme rády že jste přišel, můžete nám prosím pomoct s vložením změny u tadyhle pána?

 

Fr. Ocásek (žoviálně):

Ale jistě (zahloubá se do obrazovky)...tady to vymazat a tady přepsat stupeň postižení ze trojky na dvojku.

 

                                      Úřednice (dohromady):

Děkujeme:)

 

Pán na vozíku (poklesle):

...Tak vám tedy pěkně „děkuji“.

 

 

 

 

 

O b r a z  3.

Cesta na nádraží

Exteriér, Den

 

 

František Ocásek radostně, rozevlátě vychází z úřadu, prosluněnou ulicí kráčí k nádraží, (přes tyto záběry mohou běžet titulky),            u stánku kupuje

kytku, u automatu lístek (hromada mincí či bankovek, automat muže skřehotat nebo

psát jízdenka je dotována,

parazite atd...), na zas-

távce se potká s DOBROMILOU,

(oduševnělá, ženská,spravedlivá)

do které je zamilovaný.

 

 

Fr. Ocásek (nadšeně):

Ahoj, to jsem rád že Tě vidím:). Tady sem Ti koupil kytku.

 

                                      Dobromila (potěšena):

Díky, je krásná:)...Pojď, nastoupíme si.

 

 

O b r a z  4.

V autobuse

Interiér s pohledem přes čelní sklo, Den

 

 

Fr. Ocásek s Dobromilou sedí

vedle sebe v přední části autobusu. Na protějším, proti

směru jízdy otočeném sedadle

sedí STARÝ MOUDRÝ PÁN.

Fr. Ocásek:

Ti lidé musí pochopit, že prostředky jsou omezené a musíme zachovat rozpočtovou disciplínu. Ať si najdou práci, i jako postižení by se měli uplatnit!

 

Dobromila se zachmuřuje na

znamení nesouhlasu, ale nemluví.

                                        

 Starý moudrý pán se pokouší vstoupit co nejohleduplněji do rozhovoru:

 

     Starý moudrý pán):

Víte, při vší úctě to asi nikam nepovede... mužete obyčejné lidi sedřít o trochu peněz, ale to nikdy nemá šanci vyrovnat ty obrovské sumy, vynakládané na pochybné účely nebo rovnou rozkradené...a práci dnes těžko hledáte, zvláště když nejste zdravý nebo máte nějaké závazky...

 

Fr. Ocásek (agresivně):

Co nám to tady povídáte? Vy byste snad omlouval všechny ty parazity a zneužívače systému? Žádnému nátlaku neustoupíme, takoví jako vy kazí společnost a to vaše sociálno kazí přirozenou soutěživost člověka! Já jsem práci hledal a našel!

 

Autobus projíždí kolem cedule

se smajlíkem, schématickým

obrázkem silnice a logem „Postavili

jsme pro vás nejdražší silnici

na světě:)“. Vzápětí se začíná na

nové, ale už nerovné silnici

prudce otřásat, což znemožňuje

další konverzaci.

 

 

O b r a z  5.

Na zastávce autobusu –výletní místo v přírodě (Soláň)

Exteriér, Den

 

 

Fr. Ocásek a Dobromila se (po vystoupení z busu) dohadují:

Dobromila:

Prosímtě, už o tom raději nemluvme...máme prostě ruzné názory, to se stává.. Třeba i ty se časem setkáš s něčím,co tvuj názor změní

 

 Fr. Ocásek je rozhorlený

a gestikuluje:

 

     Fr. Ocásek:

Ještě mi řekni, že se za svou práci mám stydět nebo co? Vždyť my se snažíme být odpovědní a postupujeme podle předpisů!

 

(k zastávce přijíždí autobus)

 

Dobromila:

Promiň, ale není mi dobře.. To, co se děje není dobré.. Raději už pojedu, měj se..

 

Nastupuje do autobusu, smutně mává a odjíždí.

 Fr. Ocásek stojí na zastávce

a je rozčarovaný, smutný, vzteklý.

 Začíná náhle prudce pršet a Fr.

Ocásek se zahaluje a míří k hospodě kousek od zastávky.

 

 

O b r a z  6.

Hospoda

Interiér, Den

 

 

Zmoknutý a mrzutý Fr. Ocásek přichází do hospody a je vítán úlisným HOSTINSKÝM.

Hostinský:

Pěkně vítám, to se nám to rozpršelo, to by chtělo něco ostřejšího, viďte mladý pane?!

 

 (Fr. Ocásek váhá a nakonec povoluje)

 

     Fr. Ocásek (váhavě):

Ne...vlastně proč ne.

 

(hospodský se usmívá, gestikuluje, dolévá. Fr. Ocásek se postupně opíjí)

  Do místnosti nahlíží PAŠERÁK ALKOHOLU a posunky se domlouvá s hostinským. Poté, co hostinský mávnutím ruky ukazuje, že opilý Fr. Ocásek je mimo hru, valí přes místnost velký ocelový sud, opatřený výstražným symbolem jedu. Hostinský na to ukazuje.

Pašerák alkoholu (tlumeně):

 To nije važne. Toliko za transport. Minimum metanola

 

(společně odvalují sud dozadu)

 

  Do místnosti vchází další HOSTÉ – vesměs asertivní a  perfektně upravení. Hostinský je úlisně vítá, pašerák alkoholu strká do kapsy odměnu a  rychle a nenápadně mizí.

  Noví hosté se usazují u stolu a nápadně nenápadně začnou tlumený rozhovor:

 

 

                                      Host 1 (opatrně):

Teď je dobrá rada drahá. Přes Švýcarsko už to rozhodně nejde, přes Kajmany tak rychle taky ne.

Celé to musíme do zítřka vymyslet odznova. Jenom jestli to zvládneme a stáhneme pro stranu ty peníze, můžeme počítat s uplatněním na ministerstvu jak jsme se bavili.

 

(ostatní jsou viditelně nervózní)

 

 

 

 

 

                                   Host 2

To smrdí! Přece to nenecháme na sebe hodit! Co za tu chvíli máme vymyslet! Zítra jdu za „NEJVYŠŠÍM“!

 

                                     Host 1:

 

Blázne, není čas a nikdo na tebe není zvědavý! Máte někdo nějaký nápad?

 

 

 Jeden z pánu si všimá podnapilého Fr. Ocáska a nenápadně upozorňuje ostatní. Ještě si volají hostinského a něco si s ním šeptají, pak si přisedají k Fr. Ocáskovi a „probouzí ho“. Fr. Ocásek je vítá s bezelstnou opileckou veselostí. Pánové jsou na něho velice vlídní, poroučejí mu další pití, hostinský běhá s luxusními lahvemi alkoholu. Případně STŘIH a na stole lahví přibude – časový posun.

 

 Po spikleneckých pohledech vytahuje HOST1 z aktovky nějaké papíry...

Fr. Ocásek:

Kamarádi, ani tomu nemůžu věřit, tolik peněz:) A není v tom přece jen nějaká bouda?

 

 Hosté se zářivými úsměvy kroutí hlavami:

 

     Host 1:

Františku, i kdyby tam nějaký závazek byl, tak Tě můžu ujistit, že nikdo ani nebude počítat s tím, že by si ho splnil:)

 

Fr. Ocásek se přihlouple usmívá a podepisuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

O b r a z  7.

Vládní konference

Honosná prosvětlená místnost, interiér, Den

 

 

Perfektně upravení a profesionálně vystupující Host1 a Host2 za svými řečnickými pulty: kolem kamery je možno tušit (další) novináře, cvakají fotoaparáty, blýskají blesky. Za nimi povzbudivé politické logo.

Host 1 (zřetelně, přesvědčivě):

S radostí vám oznamuji, že po náročné a důkladné přípravě....a také po překonání úplně zbytečných obstrukcí se nyní konečně otevírá dlouho očekávaný druhý, pevný a stabilní, soukromý pilíř penzijního systému. Náročná kritéria výběrového řízení nejlépe splnila firma Dream Penzist se sídlem na Hapu Tapu....všem pochybovačům a různým nátlakovým skupinám mužeme vzkázat (úšklebek), jakožto i všechny ostatní občany mohu ubezpečit (zářivý úsměv), že smlouva s firmou Dream Penzist byla velmi pečlivě připravena a vyplácení výnosu takřka zaručené. Dřeli jsme jako koně a výsledek se dostavil...Předávám slovo zástupci firmy Dream Penzist!

 

 Ruch, slabý potlesk, cvakání fotoaparátů a fotoblesky:

 

 

 

 

     Host2:

Jménem společnosti Dream Penzist děkuji za projevenou důvěru a ubezpečuji vás, že se naše firma bude snažit, aby naše spolupráce byla výhodná a perspektivní.

 

(Host1 a Host2 podepisují smlouvu, smršť fotoblesku)

 

Host2:

Tímto je jasné, že občané vaší země budou odvádět část svých příjmů do našeho důchodového fondu po dobu nejméně 30 let... Jsme si vědomi nesmírné zodpovědnosti za dlouhodobé vyplácení tak obrovských částek v dnešním nejistém světě a v žádném případě bychom vás nechtěli zklamat ... Právě proto jsme, naprosto v souladu s právě uzavřenou smlouvou uzavřeli další smlouvu se soukromým subjektem a delegovali budoucí vyplácení důchodu na pana Františka Ocáska, který bude plně, a zdůrazňuji že naprosto nezávisle na naší firmě zodpovědný za tento proces. Firma Dream Penzist vás ubezpečuje, že svou zbývající úlohu, to znamená vybírání, případně vymáhání příspěvků do důchodového fondu bude vykonávat naprosto bezchybně!

 

Během posledních vět místnost utichá, během posledních slov se naopak zvedá hluk.

 

 

Host2 (s ukrývanou nervozitou):

Naše společnost takhle postupovala v dobré víře a s ohledem na maximální blaho klientů. Sám pan Ocásek je svoji úlohou velmi potěšen a nám nepřísluší ověřovat, tím méně pochybovat o jeho platební schopnosti. Ostatně, může se vyjádřit sám!

 

  Ukazuje rukou a záběr se v tom směru přemísťuje na Fr. Ocáska, který byl zatím m.o. Kolébe se za stolem, plným prázdných lahví

 

Fr. Ocásek (opilecká bodrost):

No jasně, že zaplatím, všechno zaplatím! Lidi, já mám peněz!...

 

(šátrá do peněženky)

                                  Fr. Ocásek (rozjařeně):

No koukejte, samý stokoruny!

 

Fr. Ocáska opouští vědomí a padá na stůl.

 

Host1 a Host2:

Děkujeme vám za vaší účast na konferenci!

 

Za narůstajícího hluku Host1 a Host2 rychle mizí.

 

                   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O b r a z  8.

Probuzení a exekutor

Byt Fr. Ocáska, interiér, Den

 

 

Neupravený Fr. Ocásek spí na posteli (vyspává opici). Několikrát se ozývá pronikavé zvonění, poté se s povzdychem budí, namáhavě zvedá a klopýtá ke dveřím. Otevírá, za dveřmi je EXEKUTOR, který se hned dere dovnitř.

EXEKUTOR:

Podle zákona vám sděluji, že byla na váš majetek uvalena exekuce pro váš dluh ve výši jeden a pul miliardy korun a který dále narůstá o částku tři sta milionu každý den. Od této chvíle je veškerý váš majetek zabaven!

 

 Fr. Ocásek rychle střízliví, pokouší se obléct a poté rychle cpe do kapes předměty v dosahu. Daří se mu zachránit mobil, zatímco v případě peněženky je exekutor rychlejší.

 

...po chvíli:

 

 

     EXEKUTOR:

Toto je opravdu veškerý váš majetek? Nikde jinde nic nemáte? Kde jste žil dříve?

 

(Fr. Ocásek, vzdorovitě)

 

Fr. Ocásek:

Ve svobodné zemi, kde se  něco takového  nemohlo stát!

 

Exekutor se dopaluje:

 

 

 

Exekutor (vztekle):

Držte hubu! Konáme podle zákona!

 

Ponořuje se do papírů a vytahuje mobilní telefon:

 

Exekutor (jízlivě):

Vidím, že vaši příbuzní jsou pohřbeni na vcelku lukrativním místě...pane Hrobař, mám pro vás kšeft

 

Fr. Ocásek se děsí:

                                  Fr. Ocásek (v hrůze):

Něco takového přece nemužete udělat!

 

 

O b r a z  9.

Mrtvola v tramvaji

Tramvaj, interiér, Den

 

 

Fr. Ocásek nastupuje prostředními dveřmi do tramvaje a vleče objemný, vysoký igelitový pytel. Opírá se o tyč u dveří a snaží se současně držet pytel vzpřímeně a současně si z kapsy vytáhnout a označit jízdenku.                         Během tohoto manévrování nejbližší cestující začínají větřit a ještě se snaží rychle vystoupit.                      Dveře tramvaje se zavírají, Fr. Ocásek ztrácí rovnováhu, na poslední chvíli se chytá tyče a pytel s chrastivým zvukem padá. Na zemi z něho vyčnívá kus kosti. Zbývající pasažéři prchají do zadní nebo přední části tramvaje a upozorňují ŘIDIČE:

Řidič:

Volám dispečink, volám dispečink, do vozu mi nastoupil chlap, který veze mrtvolu v igelitovém pytli!

 

 Fr. Ocásek sbírá pytel a na další zastávce vystupuje. Jinými dveřmi vystupují ostatní cestující a rozprchávají se všemi směry.

 

O b r a z  10.

Řidičovy problémy

Ulice, exteriér, Den/večer

 

 

V popředí záběru prochází (nikým nepozorován) Fr. Ocásek a vleče objemný, vysoký igelitový pytel. V dálce za ním stojí tramvaj a vedle ní vozidla s modrými majáčky. Po přiblížení je zřejmé, že se kolem tramvaje pohybují lidé (mohou odvádět řidiče tramvaje) a zaznívá ruch.

Hlas od tramvaje:

Budete pokutován pro zneužití tísňového volání a zdržování provozu!

 

O b r a z  11.

Odpočinek v parku

Městský park, exteriér, Noc

 

 

Unavený Fr. Ocásek přichází po chodníku k lavičce pod stromy v parku. Pytel odkládá za lavičku a znaveně usedá. Už v polospánku, se zavírajícíma se očima mluví sám se sebou:

 

 

Fr. Ocásek (pomalu, přerývaně):

To přece nemůže takhle zůstat! Půjdu si stěžovat až na...na nejvyšší místa.

 

 Podléhá únavě a usíná.

 

 

 

 

 

O b r a z  12.

Počátek snu

Ulice/budova, interiér/exteriér, Noc

 

 

Vrávorající Fr. Ocásek prochází parkem, ulicí a bez povšimnutí prochází kolem osvětlené vrátnice v průjezdu domu (strážní se na vrátnici mohou dívat na televizi atd). Stoupá v šeru po schodech a opatrně projde chodbou. Z pootevřené místnosti ma konci chodby znějí hlasy.

 

 

         Hlasy:

Padesát...dvacet....tady je o dva melouny méně! Říkal sem jasně pět v českých na stole!

 

 Fr. Ocásek přichází opatrně ke dveřím a nahlíží dovnitř. Vidí SKUPINU slušně oblečených mužů kolem dlouhého stolu, jak se dohadují mezi sebou. Někteří přepočítávají peníze, jiní studují nějaké písmnosti. Mezi nimi poznává i některé z Hostí v restauraci.

 

 

 

     Host 1:

Tak to máme konečně uzavřené...Kde je ten „pilot“? (ostatní se smějí)

 

Fr. Ocásek slyší zvuky od vchodu a rychle se schovává za závěs u vchodu. Škvírou mezi díly závěsu pozoruje dění. Kolem něho prochází další z Hostí (HOST3) z restaurace. Skupina ho vítá směsicí kritiky a očekávání.

 

 

 

O b r a z  13.

Velká hra

Budova, interiér, Noc

 

 

SKUPINA:

No to je dost že jdeš – tak co nám neseš?

 

Host 3 „nastupuje“ se zářivým úsměvem:

 

 

 

Host 3:

Vyřízeno! Za výborných podmínek nakupujeme moderní transportní letouny, které usnadní účast našich jednotek na mírových misích, pomoc při živelných katastrofách a v mnoha jiných úlohách...

 

Ze Skupiny se ozývá Host2:

 

Host 2:

  Připomělo mi to, že musíme dořešit prodej aerolinek za symbolickou cenu...

 

                                  Skupina:

Cože?

 

 

Host 2 si odkašlává a snaží se přesvědčivě hovořit:

 

 

Host2:

 V současné krizi jsou letadla jen málo využita, zvláště na malé vzdálenosti.. Podnik je předlužený a budeme rádi, když najdeme někoho kdo za něj převezme zodpovědnost..

 

 

Host 1 se zamýšlí a obrací se na na Hosta 3 ....

 

 

 

Host 1:

 To by mě zajímalo, o jaká letadla vlastně jde...

 

 

Host 3 vypráví stále se zářivým úsměvem a gestikuluje:

 

 

 

Host 3:

Jde o dvoumotorové, zhruba padesátimístné stroje...

 

Host 1 ho umlčuje a obrací se na Hosta 2:

 

Host 1:

  A co ty „tvoje nevyužité stroje...

 

                                  Host 2:

Opravdu je jen malý zájem, jde o dost pomalé dvoumotorové turbovrtulové stroje, navíc s malou kapacitou, jen kolem padesáti míst...

 

 

Ve skupině se během posledních slov vzmáhá neklid:

 

 

Host1:

 No, takže všechno jasné. Davajte!

 

 

Host 2 i Host 3 vytahují z kapes obálky a podělují všechny přítomné.

 

Host 1 (strká obálku do kapsy):

 To jsem rád, že jsme se domluvili...

 

Dělá významnou pauzu, podtrhující význam okamžiku

 

SKUPINA:

Ty máš něco v merku, že jo? Tak sem s tím!

 

Host 1 si se shovívavým úsměvem vychutnává chvíli převahy:

 

 

 

Host 1:

Jak víte, nemáme už v současné době mnoho opravdu zajímavých možností... Čeká na nás ale ještě na jednom místě dost peněz... Pravda, sportovci příjdou trochu zkrátka, ale oni už si nějak poradí, seženou sponzory....

 

Ve Skupině se zvedá panika:

 

Host 2:

  Cože, monopolní loterijní společnost? Nejziskovější firma v zemi? Tomu nikdo neuvěří, že to padlo jenom tak samo od sebe?

 

                                  Host 1:

Klid, už sem domluvený s jedním člověkem, co se tam delší dobu angažuje. Bude často a přiměřeně drze vystupovat a mlžit. Má pevné nervy a tak ty lidi u televizí časem domotá, že už ani nikoho nenapadne přemýšlet nad tím, kde se všechny ty peníze mohly ztratit...

 

 

Ve skupině se rozbíhá vzrušená debata.

 

 

Host2 (ohlíží se):

 Pozor, „nejvyšší“ přichází!

 

 

Do místnosti vstupuje „nejvyšší“. Se zřetelnou autoritou a pocitem nadřazenosti  přehlíží situaci a začíná sbírat obálky na stole a z kapes skupiny kolem stolu. Ti se vzmáhají jen na tiché a symbolické protesty. „Nejvyšší“ dokončuje okruh kolem stolu, nacpe si obálky do kapes a zpražuje všechny přítomné.

 

 

 

„Nejvyšší“:

 Jste líná banda a všechny vás vypráskám! Jenom si hrabete a já musím všechno za vás, vůbec si nekryjete záda! Uvědomujete si, že jestli polevíme a neudržíme si navrch, tak mužeme všichni ve velice kratké době skončit v base? Do práce – jaká je agenda?

 

Host 1 (poslušně, rázně):

Lekaři hrozí odchodem ze země – pŕedložili petici s mnoha body, kde žádají zastavení plýtvání a rozkrádání peněz a v posledním bodu žádají, aby část ušetřených peněz byla použita ke zvýšení jejich platu...

 

Skupina je rozpačitá, většina neskrývá svou averzi:

 

 

Host 3:

To tak! A my potom máme přijít zkrátka?! Jenom ať jim nenarůstá hřebínek – ať dají do novin, že doktoři vydělávají padesát tisíc a že nás chtějí okrádat ještě víc.

 

Host 2 přikyvuje a zapisuje:

 

„Nejvyšší“:

  Napište tam, že berou padesát pět tisíc! Další bod?

 

                                  Host 1:

Studenti se bouří a odmítají školné...

 

 

Skupina se rozhorluje, v čele s „nejvyšším“:

 

 

Skupina:

 Co si myslí, paraziti?

 

 

Náhle se pronikavě rozezní poplašné zařízení:

 

 

 

Host 1:

 Poplach, někdo tu musí být! Všechno prohledat a vyřešit!

 

 

Členové skupiny prohlížejí všechny kouty,někteří vytahují zbraně. Blíží se k úkrytu Fr. Ocáska, který je ochromený hrůzou.

 

 

 

 

 

O b r a z  14.

Probuzení

Park, exteriér, Noc

 

 

 

Fr. Ocásek se strachem zpocený budí na lavičce v parku. Zvoní mu telefon, který zvedne:

 

 

 

Fr. Ocásek:

Prosím... Je, to jsi ty? No to je úžasné, já jsem tak rád, že tě slyším...

 

Jdou mu slzy do očí.

 

Dobromila (zkoumavě):

  Slyšela jsem, že máš problémy...

 

                                  Fr. Ocásek:

Mám, ale můžu si za ně sám. A chtěl bych se ti moc omluvit...

 

 

 

Dobromila (srdečně):

 To nic, to je v pořádku. Ale myslím, že pokud zustaneš tam kde jsi tak tvé problémy budou asi pokračovat. Jestli chceš, přijeď za mnou, já jsem teď u tety ve Skandinávii, jak sem ti vyprávěla. Moc ráda tě uvidím a seznámím se zajímavými lidmi.

 

 

Fr. Ocásek je dojatý a těší se.

 

 

 

Fr. Ocásek:

 Určitě přijedu, budu se snažit něco stopnout, děkuji ti moc, budu na tebe pořád myslet!

 

 

K lavičce přichází POLICISTA:

 

 

 

Policista:

Dobrý večer, snad tady nehodláte spát na lavičce, to by byl bohužel přestupek...

 

Fr. Ocásek pokládá telefon a  ubezpečuje:

 

Fr. Ocásek:

  Ne, nebojte se, jen tu trochu odpočívám...

 

                                  Policista:

Tak to je vše v pořádku.

 

 

Zarazí se.

 

 

Policista

 Jak se tak dívám, jste velmi podobný na toho Fr. Ocáska, co je teď ta nejnovější kauza...

 

 

Fr. Ocásek bezelstně vysvětluje.

 

 

Fr. Ocásek:

Ale vždyť sem to já, pane policisto.

 

Policista je velice překvapen i rozčílen.

 

 

 

Policista:

  Po pravdě bych nečekal, že vás tu potkám...ale když už tu jste...To se snad vůbec nestydíte? Víte, kolik lidí jste okradl? Každý, včetně mne teď kvůli vám ještě víc schudne.

 

                                  Fr. Ocásek:

Já vás chápu, pane policisto, udělal sem chybu, ale to co se děje opravdu není kvůli mne...

 

 

 

Policista (stále rozzlobenější):

 Co mi to budete vykládat, člověče, vždyť to bylo v televizi. Divím se jen, že na vás ještě nebyl vydán zatykač!

 

 

Policista rozzlobeně odchází. Ujde jen pár metru, když se ozve HLAS Z VYSÍLAČKY, kterou má u boku.

 

 

 

Hlas z vysílačky (energicky):

 Je vyhlášeno pátrání po Fr. Ocáskovi pro podvod a zpronevěru. Měl by se pohybovat v blízkém okolí a je potřeba ho urychleně zadržet, případně i živého!

 

 

Policista se bleskově otáčí a žene se za Fr. Ocáskem, který prchá přes lavičku do houštin parku.

 

 

 

 

 

 

O b r a z  15.

Honička

Ulice, exteriér, Noc

 

 

Na chodníku sedí zachumlaný, pod roztrhanou dekou pán na vozíku, na kolenou má misku. Přiběhne k němu Fr. Ocásek, který už ztrácí dech a když pozná pána na vozíku, tak se vyděsí.

 

 

 

pán na vozíku (ironicky):

Přišel jste se na mě podívat, pane úředníku?

 

Fr. Ocásek je v šoku, rozhazuje rukama:

 

Fr. Ocásek:

  Ne, ne, já se omlouvám, stydím, jsem pronásledován.

 

                                  pán na vozíku:

Ale ale, vždyť se všude mluví o tom, jak jste si polepšil....

 

 

 

Fr. Ocásek:

 Ba ne, nic z toho není pravda...musím se hned  ukrýt, pronásledují me. Jinak je se mnou konec!

 

 

Pán na vozíku mlčky ukazuje a Fr. Ocásek se schovává ke zdi za vozík. Kolem probíhá policista. Fr. Ocásek pochvíli vybíhá opačným směrem.

 

 

 

Fr. Ocásek (tlumeně):

 Děkuji!

 

O b r a z  16.

Setkání za nádražím

U zanedbané budovy, exteriér, Noc

 

 

 

Fr. Ocásek zpocený běží, proplétá se mezi odstavenými vagóny a přelézá špinavé haldy. Zastavuje u zanedbané a špatně osvětlené budově. Zhluboka se nadechuje, sklání a po několika okamžicích si uvědomuje, že není sám. Prohlíží si svého DVOJNÍKA se strhanou tváří a obnošených šatech.

 

 

 

Fr. Ocásek:

Ahoj, brácho...netušil sem, že tě tu potkám...

 

Neví co má říct, je na rozpacích

 

Dvojník (váhavě):

  Ani já sem netušil, však víš, chytil si úplně jinou vlnu...

 

                                  Fr. Ocásek:

A jak se ti daří...

 

 

 

Dvojník (sarkasticky):

 Jak by mělo, vždyť víš že jsem pracoval v dolech a bydlel u huti... Mám rakovinu a nebudou mě léčit, prý nejsou peníze. Teď už je stejně pozdě.

 

 

Fr. Ocásek se děsí a stydí...

 

 

 

Fr. Ocásek:

 Promiň! Jak bych ti teď mohl aspoň nějak pomoct?

 

 

Scéna bez patosu:

 

 

 

Dvojník:

Snad jen, abych teď už zbytečně netrpěl...

 

Fr. Ocásek chápe svoji šanci:

 

Fr. Ocásek:

  Brácho, tak to bychom si snad mohli pomoct navzájem...Pravda, ty mně víc, než já tobě...

 

 

Sundává si bundu a podává ji dvojníkovi.

 

 

Fr. Ocásek

 Pojď, vyměníme si věci, všechno ti vysvětlím...

 

 

O b r a z  17.

Stíny

 Ulice, exteriér, Noc

 

 

 

Postava v oblečení Fr. Ocáska jde namáhavě prázdnou ulicí. Ticho náhle ruší motor automobilu ve zvýšených otáčkách, současně postavu a světlou zeď před ní osvětlují silná automobilová světla. Síla zvuku i osvětlení se stále zvyšuje, v okamžiku když už musí být automobil (m.o.) velmi blízko je záběr i zvuk náhle přerušen, bílá obrazovka, ticho.

 

 

 

 

 

 

O b r a z  18.

„Spravedlnost“ v akci

Ulice, exteriér, Noc

 

 

 

NOVINÁŘ se vyptává policisty, za nimi je vidět několik lidí v reflexních vestách, jak něco uklízejí lopatami ze země. Vedle stojí šlapací tříkolka, označená majáčkem a červeným křížem:

 

 

 

Novinář (rázně):

Tedy pane policisto, co se vlastně přihodilo?

 

Policista se snaží o profesionální vystupování.

 

Policista:

  Bylo zjištěno, že se nechvalně známý defraudant Fr. Ocásek potloukal v jízdní dráze a byl zachycen a usmrcen projíždějícím vozidlem.

 

                                  Novinář:

Jaké byly tedy okolnosti nehody?

 

 

 

Policista:

 Dá se předpokládat, že byl Fr. Ocásek opět opilý, i když test na alkohol nebude z úsporných duvodu proveden...

 

Novinář se zamýšlí:

 

 

 

 

 

Novinář:

 Ale byla to jediná příčina nehody? Nemohl třeba řidič vozidla srážce zabránit? Viděl řidič Fr. Ocáska včas?

 

Policista rázně oponuje:

 

 

Policista:

Právě, že se řidič snažil ze všech sil srážce zabránit! Když se blížil k Fr. Ocáskovi, prudce změnil směr jízdy, protože předpokládal že je Fr. Ocásek opilý a že se bude potácet. Ten ale nezměnil směr chůze a proto došlo ke srážce. I spolujezdec, když viděl že hrozí srážka se snažil Fr. Ocáska varovat, proto pro výstrahu několikrát vystřelil z legálně držené zbraně. Bohužel, v důsledku změny směru vozidla zasáhl několika střelami Fr. Ocáska v okamžiku, kdy došlo ke srážce. Vzhledem ke svému dobrému úmyslu je ovšem jako poskytovatel první pomoci beztrestný...

 

Novinář se nevzdává:

Novinář:

  A řidič vozidla?

 

                                  Policista:

Nedokázal vysvětlit, proč vlastně vjížděl do pěší zóny a proto jsme se chystali mu udělit blokovou pokutu. V tom okamžiku ovšem prohlásil, že neřídil on, ale osoba blízká, současně státní zastupitelství případ zastavilo a proto další postih není možný.

 

 

Zamýšlí se.

 

 

Policista:

 Nutno dodat, že přestože tímto zhasla poslední naděje, že budou někdy vyplaceny uvažované důchody, na něž platíme do fondu Dream Penzist... pro efektivní vyřešení nehody jsme udělali maximum. Pro odstranění stop pro nehodě jsme zavolali nezaměstnané, kteří to mají jako součást povinných veřejných prací, aby dostali minimální sociální podporu.

 

Novinář:

  Děkuji vám za rozhovor!

 

 

Do detailního záběru se dostává několik lidí se skloněnými hlavami, kteří lopatami sbírají něco ze země. V popředí záběru je plechový kýbl, naplněný červenou tekutinou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O b r a z  19.

Bůh je velký

Příroda – u kapličky, exteriér, Noc

 

 

 

Krásné přírodní místo – pěšinka kolem kapličky, tráva, keře, stromky. Pěšinkou přichází Fr. Ocásek. Je na cestě, ale je v bezpečí, nikdo ho nepronásleduje. Kleká s u kapličky a modlí se:

 

 

 

Fr. Ocásek (pokorně):

  Bože, děkuji Ti že si mě zachránil a prosím i za ty, co neměli tolik štěstí...

 

Z kapličky (záběr na kapličku) je jasně slyšet laskavý hlas starého muže – BOŽÍ HLAS.

 

Boží hlas:

  Úkolem každého je konat dobro všemi zpusoby. Věřím ti, že už nesklouzneš na špatnou cestu a budeš mít možnost vykonat ještě mnoho dobrého, nebude-li ti scházet odvaha. Hodně štěstí!

 

                                 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O b r a z  20.

Příjezd do Skandinávie

Příroda, exteriér, Den

 

 

 

Z jedoucího auta je vidět krásná zvlněná travnatá krajina, moře, mraky střídající se sluncem. Větrné elektrárny, čisté výstavné domy. Příjezd k domu se zahradou, automobil zastavuje. Klapají dveře dveře automobilu.

 

 

 

 

O b r a z  21.

Happy end

V domě u Dobromily – interiér, den

 

 

 

Fr. Ocásek vchází do místnosti, ve které čeká několik lidí. Od počítače u okna vstává Dobromila, jde mu vstříc a pevně se objímají.

 

 

 

Dobromila (tiše, stydlivě):

  Počkej, musím tě představit...

 

Vyvine se. Fr. Ocásek se rozhlíží.

 

Fr. Ocásek:

  To jsou všichni příbuzní?

 

Ze skupiny se odděluje STARŠÍ MUŽ a VYSVĚTLUJE:

STARŠÍ MUŽ:

  Ne, nejsme příbuzní, jsme tým, co provozuje internetový server pro demokracii...

 

Fr. Ocásek se poleká.

 

 

 

 

Fr. Ocásek (překvapeně):

  Cože, nebojíte se, jak mužete... aha, tady asi nemáte problémy.

 

Lidé ve skupince se usmějí.

 

Starší muž:

  Tady se opravdu nemusíme ničeho obávat. Vítejte ve Skandinávii, pane Ocásek.

 

Fr. Ocásek:

  Díky, ještě si musím zvyknout. Stejně všechna čest, už jste toho hodně dokázali.

 

 

Skupinka se trochu zakaboní:

 

 

 

Starší muž:

  Ve skutečnosti to není tak úplně jednoduché, zkorumpovaný režim u nás doma se nás snaží obžalovávat z porušování zákona i vyvíjet nátlak do zahraničí. Zrovna nedávno jsme přišli o jednu základnu v Británii.

 

Zpříma se podívá:

 

Starší muž:

  Byli bychom velmi rádi, kdybyste se také zapojil, vaše technické znalosti by nám velice pomohly.

 

 

 

Fr. Ocásek se  usměje.

 

 

 

Fr. Ocásek (radostně):

  Bude mi ctí...

 

Sedá si k počítači.

 

Fr. Ocásek:

  A co vy, přidáte se taky? Nebo se na nás aspoň občas podívejte a buďte při příštích volbách zodpovědní... Hodně štěstí!

 

 

O b r a z  22.

Titulky

Příroda, ČB obraz– exteriér, Den

 

 

 

Opět se objevuje adresa www...., pak se „smrskne“ na okraj obrazovky a běží titulky. Herci se představují v několikasekundových záběrech při tradičních činnostech, na cca 1-2 sekundy se obraz s titulkem vždy zastaví.

 

 

 

       -----------KONEC-------

 


2 názory

Kapsa
04. 05. 2012
Dát tip
Já to přečetl celý... Petře, je to plné překlepů a myslím si, že ti Písmák při vkládáni rozhodil formátování. Do Levé strany zasahuje pravá a naopak.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru